Studoval trofick\u00e9 (vy\u017eivovac\u00ed) funkce nervov\u00e9ho syst\u00e9mu. Zjistil, \u017ee nervov\u00fd syst\u00e9m nejen p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed informace, ale rovn\u011b\u017e reguluje stav c\u00edlov\u00fdch struktur.<\/p>\n
V roce 1954, kdy byl F\u00da zalo\u017een, m\u011blo Gutmannovo odd\u011blen\u00ed za sebou u\u017e n\u011bkolik let pr\u00e1ce. Arno\u0161t Gutmann, jmenovan\u00fd 1949 vedouc\u00edm odd\u011blen\u00ed tehdy vznikaj\u00edc\u00edho \u00fastavu, m\u011bl v\u0161echny p\u0159edpoklady pro z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdzkum. Vystudoval medicinu na n\u011bmeck\u00e9 fakult\u011b UK, po promoci se specializoval na neurologii a p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky stihl emigrovat do Anglie. Za v\u00e1lky pracoval v Anatomick\u00e9m \u00fastavu v Oxfordu u profesora J.Z.Younga na v\u00fdzkumu regenerace perifern\u00edch nerv\u016f. Young\u016fv t\u00fdm z\u00edskal d\u016fle\u017eit\u00e9 anatomick\u00e9 a fyziologick\u00e9 znalosti o regenera\u010dn\u00edch schopnostech nervov\u00fdch vl\u00e1ken; jejich n\u00e1lezy instruovaly v\u00e1le\u010dn\u00e9 chirurgy jak o\u0161et\u0159ovat nervov\u00e1 poran\u011bn\u00ed, a staly se klasick\u00fdm z\u00e1kladem pro dal\u0161\u00ed v\u00fdzkum. Sv\u016fj pod\u00edl na tomto v\u00fdzkumu shrnul Gutmann v pr\u00e1ci, za kterou z\u00edskal v Oxfordu titul PhD; pozd\u011bji mu v \u0161ir\u0161\u00edm pojet\u00ed tohoto t\u00e9matu vy\u0161la n\u011bmeck\u00e1 monografie o regeneraci nerv\u016f (1958), kterou obh\u00e1jil titul DrSc na \u010cSAV.\u00a0P\u0159esto\u017ee po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky si Young p\u0159\u00e1l, aby Gutmann d\u00e1l pracoval v Oxfordu, Arno\u0161t se rozhodl vr\u00e1tit se do Prahy. V kv\u011btnu 1945 odlet\u011bl do Terez\u00edna pom\u00e1hat jako l\u00e9ka\u0159 p\u0159i epidemii skvrnit\u00e9ho tyfu, a po skon\u010den\u00ed epidemie nastoupil v Ha\u0161kovcov\u011b v\u00fdzkumn\u00e9 skupin\u011b p\u0159i UK.<\/p>\n
Po sv\u00e9m jmenov\u00e1n\u00ed vedouc\u00edm zalo\u017eil j\u00e1dro budouc\u00edho II. odd\u011blen\u00ed FG\u00da, do kter\u00e9ho p\u0159e\u0161li od Ha\u0161kovce (je\u0161t\u011b jako studenti mediciny) Radan Ber\u00e1nek, Gerta Vrbov\u00e1, A. Fanti\u0161 a L. Pol\u00e1k, a kr\u00e1tce p\u0159ed a po p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed do budovy Biologick\u00fdch \u00fastav\u016f \u010cSAV v Dejvic\u00edch Olga Hudlick\u00e1, Zden\u011bk Vodi\u010dka, Pavel Hn\u00edk a pozd\u011bji Arno\u0161t Bass a Ji\u0159ina Zelen\u00e1.<\/p>\n
Po v\u00e1lce se z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdzkum obt\u00ed\u017en\u011b rozj\u00ed\u017ed\u011bl. Vysok\u00e9 \u0161koly byly p\u011bt let zav\u0159eny, a tak nebylo ve v\u011bt\u0161in\u011b obor\u016f mo\u017en\u00e9 navazovat na p\u0159edchoz\u00ed v\u00fdzkum. Za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed pracovi\u0161t\u011b hledala vhodnou problematiku. Toto hled\u00e1n\u00ed ohodnotil nositel Nobelovy ceny E. Huxley v diskuzi o dv\u011b desetilet\u00ed pozd\u011bji jako celkov\u011b p\u0159\u00ednosn\u00e9 pro v\u011bdu: p\u0159i tehdej\u0161\u00ed relativn\u00ed isolaci se \u010de\u0161t\u00ed v\u011bdci nemohli p\u0159idat k hlavn\u00edmu proudu v\u00fdzkumu, a to je vedlo k hledan\u00ed i k nach\u00e1zen\u00ed nov\u00fdch \u201epramen\u016f\u201c.
\nArno\u0161t Gutmann zvolil za t\u00e9ma v\u00fdzkumu nervovou trofiku a jako vhodn\u00fd experiment\u00e1ln\u00ed model\u00a0\u00a0nervosvalov\u00fd syst\u00e9m.\u00a0Ot\u00e1zky, jak nervov\u00fd syst\u00e9m ovliv\u0148uje sval, byly \u0159e\u0161eny v pokusech na \u00a0svalu b\u011bhem pracovn\u00edho zat\u00ed\u017een\u00ed a v klidu,a to po denervaci, reinervaci, deaferentaci, deeferentaci, tenotomii a podobn\u011b.\u00a0K\u00a0vlastn\u00edmu\u00a0probl\u00e9mu\u00a0nervov\u00e9 trofiky p\u0159isp\u011bla publikace o kr\u00e1tk\u00e9m a dlouh\u00e9m nervov\u00e9m pah\u00fdlu (Gutmann et al. 1955), kter\u00e1 uk\u00e1zala, \u017ee denerva\u010dn\u00ed zm\u011bny ve svalu nastupuj\u00ed t\u00edm pozd\u011bji, \u010d\u00edm del\u0161\u00ed je nervov\u00fd pah\u00fdl pod l\u00e9z\u00ed. D\u00e1le bylo prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee sensorick\u00e1 inervace m\u00e1\u00a0induk\u010dn\u00ed vliv\u00a0\u00a0na v\u00fdvoj\u00a0svalov\u00fdch mechanoreceptor\u016f\u00a0(Zelen\u00e1 1957, 1959). Ty se\u00a0po denervaci na stadiu\u00a0prim\u00e1rn\u00edch myotub nevyv\u00edjej\u00ed, proto\u017ee chyb\u00ed substance\u00a0uvol\u0148ovan\u00e1\u00a0z nervov\u00fdch\u00a0zakon\u010den\u00ed, kter\u00e1 spou\u0161t\u00ed\u00a0diferenciaci\u00a0v\u0159et\u00e9nek a \u0161lachov\u00fdch t\u011bl\u00edsek zm\u011bnou myotub\u00e1rn\u00edho\u00a0fenotypu (Zelen\u00e1 1994).<\/p>\n
Arno\u0161t usiloval o to, aby se dan\u00e9 probl\u00e9my \u0159e\u0161ily multidisciplin\u00e1rn\u011b a v t\u00fdmov\u00e9 spolupr\u00e1ci, V Dejvic\u00edch m\u011blo II. odd\u011blen\u00ed \u00a0chemickou (Bass) a morfologickou laborato\u0159 (Fanti\u0161, po jeho odchodu Zelen\u00e1). Laborato\u0159 elektrofyziologick\u00e1 (Ber\u00e1nek) a laborato\u0159 krevn\u00edho ob\u011bhu (Hudlick\u00e1) byly postupn\u011b vybavov\u00e1ny aparaturou z \u00fastavn\u00edch d\u00edlen a n\u00e1kupem\u00a0z omezen\u00fdch finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f. Postupn\u011b vznikaly dal\u0161\u00ed specializovan\u00e9 laborato\u0159e (Drahota. \u017d\u00e1k a dal\u0161\u00ed).<\/p>\n
V\u011bt\u0161ina\u00a0za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch\u00a0pracovn\u00edk\u016f odd\u011blen\u00ed nastoupila do aspirantury a Arno\u0161t Gutmann jako jejich \u0161kolitel ovliv\u0148oval\u00a0v\u00fdb\u011br t\u00e9matu i metod v\u00fdzkumu; z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak ponech\u00e1val dostatek prostoru pro rozvoj individuality aspirant\u016f. Arno\u0161t p\u016fsobil na lidi kolem sebe celou svou osobnost\u00ed.\u00a0M\u011bl smysl pro humor a d\u016fsledn\u011b demokratick\u00fd p\u0159\u00edstup k rozhodov\u00e1n\u00ed o z\u00e1le\u017eitostech odd\u011blen\u00ed; m\u011bl tak\u00e9 dar intuice, tak\u017ee setk\u00e1n\u00ed s novou osobnost\u00ed nebo my\u0161lenkou jej podn\u011bcovaly k nov\u00fdm pokus\u016fm. Jeho charisma p\u0159\u00edzniv\u011b ovliv\u0148ovalo pracovn\u00ed atmosf\u00e9ru skupiny.\u00a0Arno\u0161tovou z\u00e1sluhou debaty ve skupin\u011b a zejm\u00e9na na sobotn\u00edch semin\u00e1\u0159\u00edch jisk\u0159ily n\u00e1pady, spekulacemi a b\u0159itk\u00fdmi argumenty p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed a prob\u00edr\u00e1n\u00ed refer\u00e1t\u016f nebo v\u00fdsledk\u016f pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdch pokus\u016f i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch experiment\u016f.<\/p>\n
Prac\u00ed o svalu\u00a0p\u0159ib\u00fdvalo\u00a0a\u00a0\u00a0kandid\u00e1tsk\u00e9 pr\u00e1ce\u00a0k zakon\u010den\u00ed aspirantury (Vrbov\u00e1, Ber\u00e1nek, Hudlick\u00e1, Hn\u00edk) p\u0159in\u00e1\u0161ely souhrnn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed\u00a0n\u00e1lez\u016f. Arno\u0161t navrhl p\u0159edn\u00e9st v\u00fdsledky odd\u011blen\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00edm f\u00f3ru. Po dohod\u011b s renomovan\u00fdm chemikem A. Kleinzellerem zorganizovali v roce 1956 sympozium s hosty ze z\u00e1padu (Anglie, USA aj.) a v\u00fdchodu. Pro zased\u00e1n\u00ed bylo vybr\u00e1no historick\u00e9 prost\u0159ed\u00ed Strahovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, se Strahovskou knihovnou a v\u00fdhledem na Prahu. Symposium bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9. Pro \u010desk\u00e9 \u00fa\u010dastn\u00edky to bylo v\u011bt\u0161inou prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed se z\u00e1padn\u00ed v\u011bdou. Host\u00e9 ocenili\u00a0zaujet\u00ed\u00a0mlad\u00e9ho kolektivu \u00a0pro v\u011bdu i jeho odborn\u00e9 veden\u00ed. Zvl\u00e1\u0161\u0165 d\u016fle\u017eit\u00e9 byly neform\u00e1ln\u00ed rozhovory a setk\u00e1n\u00ed; vze\u0161la z nich i pozv\u00e1n\u00ed na z\u00e1pad, kam se p\u0159edt\u00edm nejezdilo. Po symposiu se uskute\u010dnily prvn\u00ed cesty do Anglie na p\u0159edn\u00e1\u0161ky i zased\u00e1n\u00ed Fyziologick\u00e9 spole\u010dnosti (Ber\u00e1nek, Hudlick\u00e1, Vrbov\u00e1), a vyvinula se nap\u0159.\u00a0dlouhodob\u00e1 spolupr\u00e1ce na retrogr\u00e1dn\u00edm axon\u00e1ln\u00edm transportu\u00a0s\u00a0prof. Lubinskou z Polsk\u00e9 Akademie V\u011bd.\u00a0Na odd\u011blen\u00ed p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011blo i\u00a0v\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bv.\u00a0Do\u0161lo i k prvn\u00ed emigraci: v r. 1958 odlet\u011bla Gerta Vrbov\u00e1 po symposiu v Polsku i s d\u011btmi p\u0159es D\u00e1nsko do Anglie za Dr. Hiltonem, se kter\u00fdm se na pra\u017esk\u00e9m sympoziu sezn\u00e1mila.<\/p>\n
Pades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta za\u010d\u00ednala politick\u00fdmi procesy, na kter\u00e9 \u00fastavy Akademie reagovaly vy\u017eadovan\u00fdmi proklamacemi s \u017e\u00e1dostmi o p\u0159\u00edsn\u00e9 potrest\u00e1n\u00ed \u201ezr\u00e1dc\u016f\u201c. P\u0159itom bylo na \u00fastavn\u00ed sch\u016fzi napadeno Gutmannovo odd\u011blen\u00ed \u00favahou, \u017ee jsou v n\u011bm soust\u0159ed\u011bni \u017eid\u00e9; toto ne\u010dekan\u00e9 rasistick\u00e9 na\u0159\u010den\u00ed neodezn\u011blo bez n\u00e1sledku \u2013 z \u00fastavu musel odej\u00edt L. Pol\u00e1k. A\u017e na n\u011bkolik v\u00fdjimek byli tehdy v\u011bde\u010dt\u00ed pracovn\u00edci FG\u00da \u010dleny Komunistick\u00e9 strany, proto\u017ee po v\u00e1lce cht\u011bli zm\u011bnit sv\u011bt; v Gutmannov\u011b odd\u011blen\u00ed byli ve stran\u011b v\u0161ichni, a kdo nebyl, jako nap\u0159. Pavel Hn\u00edk, zakr\u00e1tko byli ostatn\u00edmi p\u0159esv\u011bd\u010deni. Z \u00fastavu v\u0161ak byly \u010dasto odes\u00edl\u00e1ny do \u00fast\u0159ed\u00ed komunistick\u00e9 strany resoluce s kritikou a v\u00fdhradami v\u016f\u010di postupu strany. Proto byla po roce 1968 cel\u00e1 stranick\u00e1 organizace FG\u00da zru\u0161ena a v pozd\u011bj\u0161\u00ed prov\u011brce v\u011bt\u0161ina \u010dlen\u016f vy\u0161krtnuta nebo vylou\u010dena.
\nKoncem pades\u00e1t\u00fdch let se na Arno\u0161t\u016fv podn\u011bt cel\u00e9 odd\u011blen\u00ed soust\u0159edilo na p\u0159\u00edpravu monografie o denervovan\u00e1m svalu. Arno\u0161t\u00a0navrhl obsah a p\u0159id\u011blil kapitoly k zpracov\u00e1n\u00ed; tam, kde bylo t\u0159eba, dopl\u0148oval se materi\u00e1l nov\u00fdmi pokusy. Pavel Hn\u00edk hotov\u00fd text p\u0159elo\u017eil a kniha The Denervated Muscle, edito\u0159i Gutmann and Hn\u00edk (1962) vy\u0161la pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby mohla b\u00fdt rozesl\u00e1na zahrani\u010dn\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm satelitn\u00edho sympozia Fyziologick\u00e9ho kongresu, organizovan\u00e9ho na\u0161\u00edm odd\u011blen\u00edm. Kniha je informovala o problematice a pr\u00e1ci odd\u011blen\u00ed, podn\u00edtila a zv\u00fd\u0161ila jejich z\u00e1jem o na\u0161e refer\u00e1ty a p\u0159isp\u011bla tak k \u00fasp\u011bchu symposia.Kniha je dosud citov\u00e1na a a\u010dkoliv se u n\u00e1s v t\u00e9to problematice nepokra\u010duje, v\u00fdzkum ve sv\u011bt\u011b na ni\u00a0navazuje\u00a0a d\u00e1le ji rozv\u00edj\u00ed.<\/p>\n
Sympozium 1962 o vlivu \u010dinnosti a ne\u010dinnosti na nervosvalov\u00e9 funkce, po\u0159\u00e1dan\u00e9\u00a0II. odd\u011blen\u00edm\u00a0pod z\u00e1\u0161titou IUPS v Liblic\u00edch v r\u00e1mci 22. Fyziologick\u00e9ho sjezdu v Leydenu, m\u011blo velk\u00fd v\u00fdznam pro jeho rozvoj. Z\u00fa\u010dastnilo se ho p\u0159es 50 host\u016f z cel\u00e9ho sv\u011bta, tak\u017ee \u010cs.aerolinie pro n\u011b a pro \u010deskoslovensk\u00e9 fyziology vypravily zvl\u00e1\u0161tn\u00ed letadlo do Prahy. Mezi \u00fa\u010dastn\u00edky byla \u0159ada prominentn\u00edch fyziolog\u016f. Symposium zah\u00e1jil John Eccles p\u0159edn\u00e1\u0161kou o nervosvalov\u00fdch vztaz\u00edch, a napsal tak\u00e9 p\u0159edmluvu k sympozi\u00e1ln\u00edmu svazku ” Use and disuse…” (edito\u0159i Gutmann and Hn\u00edk, Academia, Praha 1963). Sympozium a ob\u011b knihy pos\u00edlily dobrou pov\u011bst Arno\u0161ta Gutmanna a citovanost\u00a0\u00a0prac\u00ed\u00a0odd\u011blen\u00ed; zv\u00fd\u0161il se znovu po\u010det zahrani\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv a st\u00e1\u017e\u00ed i opakovan\u00fdch pracovnich pobyt\u016f u n\u00e1s. V d\u016fsledku dohod, sjednan\u00fdch na symposiu, se uskute\u010dnily dlouhodob\u00e9 pobyty v zahrani\u010dn\u00edch laborato\u0159\u00edch, kter\u00e9 pomohly zv\u00fd\u0161it metodickou \u00farove\u0148 odd\u011blen\u00ed.<\/p>\n
Odd\u011blen\u00ed nad\u00e1le rostlo, p\u0159ich\u00e1zeli nov\u00ed lid\u00e9 (Vyklick\u00fd, H\u00e1jek, Syrov\u00fd, Jakoubek) a p\u016fvodn\u00ed aspiranti \u2013 nyn\u00ed kandid\u00e1ti v\u011bd – zakl\u00e1dali sv\u00e9 vlastn\u00ed skupiny (Ber\u00e1nek,\u00a0Hudlick\u00e1, Zelen\u00e1)\u00a0a p\u0159ij\u00edmali nov\u00e9 aspiranty (Vysko\u010dil, Ku\u010dera, Jirmanov\u00e1, a dal\u0161\u00ed). Zvy\u0161ov\u00e1n\u00edm speciallzace a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm\u00a0t\u00e9matiky skupin se pon\u011bkud oslabovala propojenost odd\u011blen\u00ed. Arno\u0161t\u016fv postsympozi\u00e1in\u00ed\u00a0z\u00e1m\u011br – soust\u0159edit v\u0161echny pracovn\u00edky na v\u00fdzkum reinervace svalu a vyd\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 monografie – se u\u017e nepoda\u0159ilo realizovat. Kdy\u017e se pak\u00a0odd\u011blen\u00ed rozrostlo na 23 v\u011bdeck\u00fdch pracovn\u00edk\u016f, posilovaly jeho soudr\u017enost spole\u010dn\u00e9 semin\u00e1\u0159e, na kter\u00fdch se st\u00e1le \u017eiv\u011b diskutovaly pr\u00e1ce ur\u010den\u00e9 k publikaci i v\u0161echna sd\u011blen\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt p\u0159ednesena na Fyziologick\u00fdch dnech a jinde. P\u0159\u00e1telsk\u00e1 atmosf\u00e9ra, pocit solid\u00e1rnosti, vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci a intelektu\u00e1ln\u00ed stimulace by\u0142y do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry udr\u017eov\u00e1ny d\u00edky Arno\u0161tovi.<\/p>\n
T\u00e9matika se tehdy roz\u0161\u00ed\u0159ila o v\u00fdzkum vlastnost\u00ed rychl\u00fdch a pomal\u00fdch sval\u016f a jejich zm\u011bn po zk\u0159\u00ed\u017een\u00ed nerv\u016f (pr\u00e1ce n\u011bkolika skupin); o\u00a0studium postdenerva\u010dn\u00ed hypertrofie n\u011bkter\u00fdch sval\u016f,\u00a0zm\u011bn\u00a0v nervov\u00e9m syst\u00e9mu v d\u016fsledku aktivity a\u00a0inaktivity svalu a\u00a0vlivu hormon\u016f\u00a0na nervosvalov\u00fd apar\u00e1t.\u00a0Studium vlivu hormon\u016f uk\u00e1zalo z\u00e1vislost v\u00fdvoje svalu d\u016fle\u017eit\u00e9ho p\u0159i sexu\u00e1ln\u00ed aktivit\u011b krys\u00edch samc\u016f na testosteronu. Krys\u00ed samice tento sval nemaj\u00ed a u samc\u016f se nevyvine, kdy\u017e testosteron chyb\u00ed.\u00a0V\u00fdsledky Hudlick\u00e9 a jej\u00ed skupiny uk\u00e1zaly, \u017ee svalov\u00e9 atrofie r\u016fzn\u00e9ho p\u016fvodu nejsou zp\u016fsobeny nedostatkem prokrven\u00ed nebo kapil\u00e1rn\u00ed permeability, ani nedostatkem kysl\u00edku. Studium st\u00e1rnut\u00ed (Gutmann a dal\u0161\u00ed) se soust\u0159edilo na ot\u00e1zky, zda jsou svalov\u00e1 atrofie a ztr\u00e1ta motorick\u00fdch jednotek zp\u016fsobeny sn\u00ed\u017eenou aktivitou ve st\u00e1\u0159\u00ed, inherentn\u00edm zhor\u0161en\u00edm funkce motorick\u00fdch jednotek nebo zm\u011bnou prost\u0159ed\u00ed. Tyto ot\u00e1zky jsou do dne\u0161n\u00edho dne p\u0159edm\u011btem v\u00fdzkumu \u0159ady laborato\u0159\u00ed.<\/p>\n
Arno\u0161t Gutmann inicioval vznik Fyziologick\u00e9 spole\u010dnosti a spoluzakl\u00e1dal a redigoval \u010dasopis \u010cs. fysiologie, vedle kter\u00e9ho pozd\u011bji vznikla Physiologia Bohemoslovaca pro publikov\u00e1n\u00ed prac\u00ed v anglick\u00e9m jazyce. P\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed anglicky psan\u00fdch prac\u00ed se na na\u0161ich semin\u00e1\u0159\u00edch referovalo a mluvilo anglicky. V tomto ohledu m\u011bl velk\u00e9 z\u00e1sluhy Pavel Hn\u00edk, kter\u00fd za v\u00e1lky v anglick\u00e9 emigraci vystudoval st\u0159edn\u00ed \u0161kolu a po vzniku odd\u011blen\u00ed n\u00e1s i ostatn\u00ed z\u00e1jemce z \u00fastavu po l\u00e9ta angli\u010dtin\u011b dou\u010doval; Pavel tak\u00e9 skoro a\u017e do konce \u017eivota pe\u010doval o jazykovou \u00farove\u0148 \u010dasopisu Physiologia Bohemoslovaca. Znalost angli\u010dtiny umo\u017enila, \u017ee jsme od poloviny 50.let mohli pos\u00edlat pr\u00e1ce do zahrani\u010dn\u00edch \u010dasopis\u016f a publikovali jsme mimo jin\u00e9 i v Nature.<\/p>\n
Rozmach \u0161edes\u00e1t\u00fdch let vrcholil a kon\u010dil rokem 1968. Mnoz\u00ed po okupaci emigrovali, Arno\u0161t z\u016fstal. Proto\u017ee podepsal 2000 slov, byl\u00a0zbaven \u010dlenstv\u00ed ve stran\u011b i veden\u00ed odd\u011blen\u00ed. Pro n\u00e1s v\u0161ak vedouc\u00ed autoritou\u00a0z\u016fstal a\u017e do sv\u00e9 n\u00e1hl\u00e9 smrti.<\/p>\n
Nen\u00ed pochyby, \u017ee odd\u011blen\u00ed pod veden\u00edm Arno\u0161ta Gutmanna p\u0159isp\u011blo v\u00fdznamn\u011b k rozvoji fyziologie v \u010ceskoslovensku\u00a0a \u017ee se mu dostalo i \u0161irok\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho uzn\u00e1n\u00ed. P\u0159esto\u017ee se v dan\u00e9 problematice v \u010cesk\u00e9 republice nepokra\u010duje, \u0159ada laborato\u0159i zejm\u00e9na v It\u00e1lii se ot\u00e1zkami p\u016fvodn\u011b kladen\u00fdmi Gutmannem st\u00e1le zab\u00fdv\u00e1.\u00a0K 30. v\u00fdro\u010d\u00ed Arno\u0161tova \u00famrt\u00ed bylo v r. 2007 uspo\u0159\u00e1d\u00e1no symposium v Padov\u011b, jeho\u017e refer\u00e1ty byly publikov\u00e1ny v \u010dasopise Basic & Applied Myology,17, \u010dislo 3 & 4, 2007 (editor U.Carrara).<\/p>\n
text: Olga Hudlick\u00e1, Gerta Vrbov\u00e1, Ji\u0159ina Zelen\u00e1<\/em><\/p>\n Arno\u0161t Gutmann a Sidney Hilton (vpravo), 1957<\/em><\/p>\n Nejcitovan\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce prof. Gutmanna<\/a><\/p>\n Prof. Arno\u0161t Gutmann \u00a016. 7. 1910-6. 8. 1977<\/a>\u00a0Vyskocil F,\u00a0Physiol Res<\/em>\u00a066 (5): xiii-xvi,\u200f 2017<\/p>\n Prof. Ernest Gutmann \u00a016. 7. 1910-6. 8. 1977<\/a>\u00a0Vrbova G; Kofferov\u00e1-Gutmannov\u00e1 A,\u00a0Physiol Res<\/em>\u00a066 (5): ix-xi,\u200f 2017<\/p>\n![\"-\"](\"https:\/\/fgu.cas.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/gerta-3015-1024x979.jpg\" "\\"\\"")
<\/p>\n\u010cl\u00e1nky o Arno\u0161tu Gutmannovi<\/h3>\n