Janovska, P., P. Zouhar, K. Bardova, J. Otahal, M. Vrbacky, T. Mracek, K. Adamcova, L. Lenkova, J. Funda, T. Cajka, Z. Drahota, S. Stanic, A. C. Rustan, O. Horakova, J. Houstek, M. Rossmeisl and J. Kopecky (2023). „Impairment of adrenergically-regulated thermogenesis in brown fat of obesity-resistant mice is compensated by non-shivering thermogenesis in skeletal muscle.“ Mol Metab 69: 101683. IF = 8.568 DOI
Tvorba tepla (termogeneze) je nezbytná pro udržování stálé tělesné teploty, a je významnou složkou energetického výdeje. K dobře popsaným mechanismům, které se podílejí na tvorbě tepla, patří svalový třes nebo netřesová termogeneze v hnědé tukové tkáni. Termogeneze v hnědém tuku, která je závislá na přítomnosti mitochondriálního proteinu UCP1 (odpřahující protein 1), je středem zájmu pro její možné využití k léčbě obezity. Další mechanismy netřesové termogeneze a jejich význam jsou relativně málo probádány.
Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR v Praze zkoumali tvorbu tepla u dvou různých kmenů laboratorních myší (C57BL/6J a A/J), které se liší náchylností k obezitě. U myší C57BL/6J lze obezitu vyvolat dietou s vysokým obsahem tuku, zatímco u myší A/J obezita za těchto podmínek nevzniká. Myši obou kmenů se dokázaly aklimatizovat na chlad s jenom malým snížením tělesné teploty, přičemž pro termogenezi zpočátku využívaly svalový třes. Delší pobyt v chladu vedl u myší náchylných k obezitě k aktivaci termogeneze v hnědé tukové tkáni. Myši odolné k obezitě však překvapivě nedokázaly hnědou tukovou tkáň aktivovat, ale zvýšila se u nich netřesová termogeneze v kosterních svalech. Při tvorbě tepla ve svalech se uplatňovalo zvýšené cyklování iontů vápníku v endoplazmatickém retikulu spojené s vyšší oxidační aktivitou mitochondrií.
Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě. Rezistence myší A/J k obezitě je asi dána jejich schopností aktivovat netřesovou termogenezi ve svalech. Tyto výsledky publikované v časopise Molecular Metabolism také naznačují novou možnost pro léčbu obezity aktivací netřesové termogeneze ve svalech. To je asi nadějnější způsob léčby obezity než případná terapie založená na zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni. Zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum.
