Fyziologický ústav Akademie věd ČR oslavil své 70. výročí založení dne 11. září 2024 slavnostním sympoziem, které se konalo v jeho budově v Praze 4-Krči. Akce byla rozdělena do dvou částí – dopolední program probíhal v češtině a byl věnován historii ústavu a významným osobnostem, zatímco odpolední blok v anglickém jazyce se zaměřil na vědecké přednášky.
Dopolední část zahájil Jiří Paleček, který přivítal všechny přítomné a předal slovo Janu Kopeckému, řediteli ústavu. Kopecký shrnul historii Fyziologického ústavu a vyzdvihl jeho význam v biomedicíně. Poté Paleček uvedl významné hosty, mezi kterými byli doc. RNDr. Pavlína Maloy Řezáčová, Ph.D. z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), která dostala květinu jako poděkování za spolupráci. Následně vystoupili prof. MUDr. Jiří Zeman, DrSc. z 1. LF UK, prof. MUDr. Václav Chaloupecký, CSc. z 2. LF UK, doc. RNDr. Jiří Novotný, DSc. z Přírodovědecké fakulty UK a prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc. z IKEM, kteří vyzdvihli vědecký přínos ústavu.
Po krátké pauze pokračoval program vzpomínkami na významné osobnosti, které formovaly historii Fyziologického ústavu. Konferenciér Paleček vyzval jednotlivé vědce, aby se podělili o své vzpomínky na kolegy, kteří zásadně přispěli k vědeckému rozvoji ústavu. Profesor Pavel Mareš vzpomínal na významného neurovědce prof. Zdeňka Servíta, který se zasloužil o vývoj české neurofyziologie. Další vzpomínka přišla od prof. RNDr. Františka Vyskočila, který připomněl práci biochemika prof. Arnošta Gutmana. Prof. Helena Illnerová hovořila o prof. MUDr. Jiřím Křečkovi, který se věnoval fyziologii kritických vývojových period, a MUDr. Josef Zicha vzpomínal na jeho výzkumné přínosy.
Vědci se také podělili o své vzpomínky na další významné osobnosti: prof. MUDr. Otakara Poupu, DrSc. připomněl prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc. a RNDr. Aleš B. Stuchlík, Ph.D., DSc. mluvil o odkazu MUDr. Jana Bureše.
Program zakončil Jan Kopecký a Jiří Paleček slavnostním předáním děkovných listů 10 kolegům, kteří svým dlouholetým vědeckým přínosem výrazně přispěli k rozvoji ústavu a 13 kolegům za jejich obětavou práci pro ústav. Květiny a grafiku jako zvláštní poděkování obdrželi bývalí ředitelé ústavu, včetně prof. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc.
Odpolední blok byl věnován vědeckým přednáškám v anglickém jazyce s názvem Science for the Next Decade. Tato část se zaměřila na budoucnost vědeckého výzkumu v klíčových oblastech, jako je metabolismus, neurovědy, kardiovaskulární systém a cirkadiánní rytmy. Blok zaměřený na metabolismus zahájil Petr Zouhar přednáškou na téma svalové ne-třesové termogeneze. Kristýna Čuňátová představila svůj výzkum sekundárních deficiencí komplexu I, zatímco Michaela Tencerová osvětlila roli tukové tkáně kostní dřeně a její vztah k metabolismu kostí. Lydie Plecitá přednesla přednášku o NOX4 v beta buňkách, zatímco Veronika Obšilová představila své strukturální studie fyziologicky důležitých enzymů. Ondřej Kuda pak představil svou práci na unikátních lipidech v mateřském mléce v přednášce s názvem „White gold – unique lipids of breast milk“. Blok zakončil Tomáš Čajka, který hovořil o metabolomických atlasech a jejich důležitosti pro mapování lidského metabolomu.
Neurovědní sekce byla velmi bohatá a přinesla zajímavé prezentace, například od Jana Svobody, který se věnoval využití chemogenetických a optogenetických nástrojů pro odhalení funkce parvalbuminových interneuronů. Lubomír Košťál představil výzkum čichových drah u můr, zatímco Helena Janíčková se zaměřila na nikotinové receptory a jejich vliv na striatální obvody. Martin Balaštík hovořil o regulaci mikrotubul a jejich roli v mozkových onemocněních, a Diana Špicarová se zaměřila na modulaci bolesti prostřednictvím TRPV1 a CB1 receptorů.
Blok věnovaný kardiovaskulárnímu systému a cirkadiánním rytmům zahájila Markéta Hlaváčková, která hovořila o epitranskriptomických regulacích v srdci. Silvie Hojná pak představila výzkum léčby srdečního selhání pomocí gliflozinů. Antonín Sedlář přednesl svou přednášku o galektinu-3 jako terapeutickém cíli při plicní hypertenzi a Jan Šilhavý se věnoval studiu hypertenze způsobené solí. Martin Sládek zakončil sekci přednáškou o malých molekulách modulátorů hodinových proteinů a jejich potenciálu pro léčbu cirkadiánních poruch.
Celé sympozium ukončila prezentace o výzvách pro Fyziologický ústav pro další dekádu výzkumu. Fyziologický ústav AV ČR zůstává klíčovou institucí v oblasti výzkumu civilizačních onemocnění, zejména těch souvisejících s obezitou, stárnutím a kardiovaskulárními problémy, a bude i nadále hrát významnou roli v rozvoji moderní medicíny.
