Aminokyselina glutamin může chránit kosti před poškozením, které přináší obezita, a zároveň zlepšovat celkový metabolický stav organismu. Nová studie Fyziologického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Clinical Nutrition popisuje, jak přidání glutaminu do stravy obézních myší vedlo k lepší kvalitě kostí, nižšímu množství tuku v těle i kostní dřeni a k lepší regulaci cukru v krvi.
Glutamin je nejhojnější volná aminokyselina v krvi. Podílí se na syntéze stavebních jednotek v buňkách a slouží jako důležitý zdroj energie zejména pro imunitní buňky ale i buňky kostní dřeně. Obezita je často spojena se sníženými hladinami cirkulujícího glutaminu, chronickým zánětem a narušenou kostní homeostázou. Tato kombinace faktorů významně zvyšuje riziko zlomenin. Vliv glutaminu na kostní a tukovou tkáň však nebyl dosud dostatečně prozkoumán.
„Naše studie ukazuje, že glutamin není pouze zdrojem energie, ale funguje v obézním organismu jako metabolický strážce, který udržuje funkci kmenových buněk, tlumí zánět a chrání kostní integritu,“ uvádí Michaela Tencerová, korespondující autorka studie a vedoucí Oddělení molekulární fyziologie kosti ve Fyziologickém ústavu AV ČR.
Jak glutamin působí na tukovou tkáň a kosti
Laboratorní myši krmené vysokotukou dietou s přídavkem glutaminu přibíraly méně na váze, měly nižší množství tukové tkáně a lepší glukózovou toleranci. Glutamin zároveň tlumil zánět v bílé tukové tkáni a zlepšoval její strukturu. Pozitivní účinky podávání glutaminu obézním myším byly patrné i v kostní tkáni. Glutamin zlepšil mikrostrukturu kostí – zvýšil množství kostní hmoty, posílil pevnost kostí při mechanickém testování a snížil množství tuku v kostní dřeni. Na buněčné úrovni napomáhal udržovat rovnováhu kmenových buněk, potlačoval jejich přeměnu v tukové buňky, a naopak podporoval tvorbu kostní tkáně. Analýza genové exprese a buněčného metabolismu ukázala, že glutamin „přeprogramuje“ metabolismus buněk v kostní dřeni i tukové tkáni směrem k efektivnějšímu využití energie, posílení antioxidační ochrany a utlumení drah aktivních při zánětu.
Nově také bylo odhaleno, že u lidských buněk kostní dřeně se metabolismus glutaminu liší mezi pohlavími, což podtrhuje jeho fyziologický i klinický význam.
Ačkoliv jsou zapotřebí další klinické studie, tato práce dokazuje, že cílení na metabolismus aminokyselin může představovat novou nutriční strategii v prevenci metabolických poruch a kostních onemocnění spojených s obezitou.
Glutamin jako doplněk stravy
Běžná pestrá strava s dostatkem bílkovin (maso, mléko, sýry, luštěniny) obvykle pokryje potřebu glutaminu, i když při nemoci nebo těžké fyzické zátěži může být jeho potřeba zvýšená. Avšak jeho užívání jako doplněk stravy je vždy potřeba konzultovat s lékařem.
Práce vznikla v rámci mezinárodní spolupráce Fyziologického ústavu AV ČR s vědeckými institucemi ve Švýcarsku a v Belgii a byla podpořena národními a mezinárodními granty GAČR 22-12243S; EFSD/NovoNordisk Foundation Future Leaders Award (NNF20SA0066174); National Institute for Research of Metabolic and Cardiovascular Diseases (Programme EXCELES, ID Project No. LX22NPO5104) – Funded by the European Union – Next Generation EU.
Reference: Džubanová M. et al.: Glutamine: A Novel Player in Maintaining Skeletal Strength and Body Fitness in Obese Mice. Clinical Nutrition 54:162–176 (2025). DOI: 10.1016/j.clnu.2025.09.018. IF = 7.4
