Tým Viktorie Vlachové z Oddělení buněčné neurofyziologie z Fyziologického ústavu AV ČR detailně popsal dva iontové kanály TRPV2 a TRPC5 jako dosud neznámé „senzory“ pro některé svíravé (adstringentní) látky z čaje, vína či sóji. TRPV2 a TRPC5 se neúčastní jen vnímání chuti – jsou přítomné i v epitelu, imunitních a nádorových buňkách, kde ovlivňují zánět, bariérovou funkci nebo přežívání buněk. Odhalení nových možností regulace aktivity těchto kanálů pomocí látek, které mají navíc antioxidační, protizánětlivé a protinádorové účinky, otevírá cestu k výzkumu a použití přírodních látek jako jemných „modulátorů“ senzorických neuronů, bolestivosti v ústní dutině i nádorového bujení.
Adstringence je komplexní vjem sucha a drhnutí v ústech, který vzniká nejen třením sliznice, ale také aktivací specializovaných receptorů v nervových zakončeních a epitelu. Za typické svíravé pocity mohou rostlinné polyfenoly, například katechiny ze zeleného čaje, třísloviny (tanniny) nebo izoflavony (genistein) ze sóji. Tyto látky mění vlastnosti slin a povrchu sliznice, ale zároveň mohou přímo ovlivňovat iontové kanály v nervech v ústní dutině. Adstringence působí podobně jako pálivost: jde o varovný signál, který má omezit konzumaci potenciálně problematických potravin.
Proteiny TRPV2 i TRPC5 jsou neselektivní kationtové kanály a, pokud jsou aktivovány, přenášejí do buněk hlavně ionty sodíku a vápníku, případně i další malé kationty, což mění elektrický náboj membrány a spouští signální děje v neuronech, svalových, imunitních či nádorových buňkách. Autoři studie překvapivě zjistili, že adstringentní látky zmíněné výše ovlivňují rozdílně aktivitu kanálů TRPV2 a TRPC5 u potkana a u člověka. Popsané rozdíly ukazují, že stejné přírodní látky mohou u různých druhů působit na stejné kanály opačně, což pravděpodobně souvisí s evolucí stravy i receptorů. Naopak, nově bylo zjištěno, že lidský TRPV2 lze aktivovat vysokou teplotou nad 55–60 °C podobně jako u potkana.
Pomocí počítačového modelování a elektrofyziologických měření autoři navíc ukázali, že oba kanály mohou přímo interagovat s membránovým proteinem mucinem (MUC1), který je součástí ochranného „slizu“ na povrchu ústní sliznice. Přítomnost MUC1 mění základní aktivitu TRPC5 i odpověď TRPV2 na genistein, což naznačuje, že narušení ochranné vrstvy a aktivace receptorů jsou funkčně propojené děje.
Reference: Kadkova A., Kosinova K., Klouckova M., Strachotova D., Barvik B., Zimova L., Vlachova V.: TRPV2 and TRPC5 are potential targets for astringent phytochemicals. Current Research in Food Science 12:101306 (2026). DOI: 10.1016/j.crfs.2026.101306 IF = 7.0
