Glifloziny (inhibitory SGLT-2) jsou nová antidiabetika, která kromě snížení krevní glukózy vykazují řadu příznivých kardiovaskulárních a renoprotektivních účinků nejen u osob s diabetem, ale i u nediabetických pacientů. Mechanismus jejich účinků však dosud není zcela objasněný. U pacientů se srdečním selháním mají navíc významný vliv na distribuci vody a sodíku v organismu, erytropoézu, meziorgánovou distribuci železa, jaterní steatózu (NAFLD), zánět a oxidativní stres. U genetických potkaních modelů srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí budeme analyzovat vliv gliflozinů na metabolické, renální a kardiovaskulární parametry. Budeme srovnávat účinky chronické léčby glifloziny na srdeční selhání u modelů s indukovanou (vysokotuková dieta) a geneticky podmíněnou obezitou ve srovnání s jejich neobézními kontrolami.
