Média o nás

U lidí se srdečním selháním se tuková tkáň uložená přímo na povrchu srdce, tzv. epikardiální tuk, nechová jen jako pasivní zásobárna energie. Prochází zásadní metabolickou přestavbou, která jí umožňuje aktivně pomáhat selhávajícímu srdci. Nová studie, vzniklá ve spolupráci mezi Oddělením metabolismu bioaktivních lipidů Fyziologického ústavu AV ČR a vědci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny v rámci projektu CarDia , byla publikována v prestižním časopise Metabolism.

Ceny Akademie věd ČR pro zkušené badatele, talenty a popularizátory převzalo jedenáct osobností, které dosáhly mimořádných výsledků. Předseda instituce Radomír Pánek jim ocenění předal 21. listopadu 2025 v pražské vile Lanna. Mezi oceněnými byla také prof. Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR.

Dlouhodobě zkoumá biologické rytmy a jejich význam pro zdraví člověka. Téma výzkumu zároveň popularizuje. Teď se stala vědkyně Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR laureátkou Ceny předsedy Akademie věd ČR za popularizaci. Rozhovor s Alenou Sumovou o jejím výzkumu v pořadu Věda Plus od 13:34. Opakováno vícekrát během dne.

Jde o rychlé řešení, jak v krátkém čase shodit kila. Jenže populární lék na cukrovku Ozempic, který se v hubnutí stal fenoménem, má svá rizika. Podle odborníků může být rychlý úbytek váhy nebezpečný i pro kosti. „Že se za pár měsíců dostanu do bikin a budu mít super tělo, neznamená, že to tělo v pořádku zvládne,“ upozorňuje v rozhovoru Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Projekt Otevřená věda Akademie věd ČR nabízí středoškolským studentům roční stáže na výzkumných pracovištích. Reportáž v pořadu Věda 24 v České televizi k nově vypsaným stážím z Ústavu Fyzikální chemie J. Heyrovského a z Fyziologického ústavu AV ČR – 17. min pořadu. Opakováno několikrát během dne.

Autismus je neurovývojová porucha a vývoj mozku je komplikovaný proces, který trvá od embryonálního stadia až do postnatálních let. Různé faktory – ať genetické, nebo z okolního prostředí – mohou jeho vývoj zásadně pozměnit. Rozhovor s Martinem Balaštíkem z Oddělení molekulární neurobiologie z Fyziologického ústavu AV ČR, který zkoumá vývoj mozku a vše, co na něj může mít vliv.

Ceny Akademie věd ČR pro zkušené badatele, talenty a popularizátory převzalo jedenáct osobností, které dosáhly mimořádných výsledků. Předseda instituce Radomír Pánek jim ocenění předal 21. listopadu 2025 v pražské vile Lanna. Mezi oceněnými byla také prof. Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR.

Renomovaní vědci i mladí badatelé převzali 16. listopadu 2025 na lužanském zámku u Přeštic medaile a ceny Josefa Hlávky. Slavnostní akt Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových připomněl v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii odkaz mecenáše a zakladatele předchůdkyně Akademie věd ČR, který svůj život spojil s podporou vzdělanosti, vědy i umění. Medaili Josefa Hlávky obdržel na návrh předsedy Akademie věd ČR Bohuslav Ošťádal z Fyziologického ústavu AV ČR. Pracovišti zasvětil jeden z čelných představitelů experimentální kardiologie profesní život, v letech 1990–1995 ho vedl jako ředitel.

Výsledky několikaměsíční práce představili na studentské konferenci Otevřené vědy v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve dnech 12. až 14. listopadu 2025. V závěru každého dne byly vyhlášeny nejlepší příspěvky z daných vědních oblastí. Co se týče druhé kategorie v oblasti živé přírody, tedy chemie a biochemie, třetí místo pak obsadili Tomáš Kysela a Petr Ondrašík za stáž Výlev inzulínu je klíčová funkce beta buněk slinivky břišní, kterou absolvovali u lektorky Lydie Plecité z Fyziologického ústavu AV ČR.

Projekt Otevřená věda Akademie věd ČR pro středoškolské studenty, co studentům přináší a jak probíhá komentuje Ing. Olga Zimmermannová, Ph.D. Pořad Věda Plus v čase 13:34. Opakováno vícekrát během dne.

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech. Reportáž z Oddělení vývojové kardiologie.

V pořadu VědaPlus Petra Alánová z Oddělení vývojové kardiologie popisuje nejnovější poznatky o tom, jak protein Hif1alpha při hypoxii aktivuje proces, který se jmenuje mitofagie, při němž jsou ze srdečních buněk odstraňovány mitochondrie, které jsou nadbytečné nebo přímo nebezpečné buňka zůstala zdravá. Výzkum byl podpořen z Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Reportáž opakována několikrát během dne.

Důsledky změny času z letního na zimní. „Nemáme důkazy, že by posun o hodinu u zdravých lidí nějak ohrožoval jejich zdravotní stav. Existují však sledování, která dokazují, že po změně času je třeba zvýšená nehodovost nebo větší množství úrazů. Je to zřejmě tím, že se lidem zkrátí spánek o hodinu, a když je někdo nevyspalý, může to mít podobné důsledky,“ říká Alena Sumová, odbornice na biochronologii z Akademie věd.

Podle biochemičky a bývalé předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové ke zrušení Evropa časem dospěje. „Myslím, že bychom si měli nechat standardní středoevropský, tedy zimní. Ten je pro naše tělo přirozenější. Slunce máme nad hlavou v poledne a půlnoc je opravdu polovina tmavé periody dne,“ vysvětlila.

nikátní projekt Kořeny osobností a Stezka osobností v Botanické zahradě hl. m. Prahy je bohatší o další krásný vzácný strom. Do projektu se jako 126. osobnost zapojila česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. V botanické zahradě vysadila severoamerickou dřevinu – jedli balzámovou (Abies balsamea), která připomíná její působení v USA a vztah k přírodě.

Unikátní projekt Kořeny osobností a Stezka osobností v Botanické zahradě hl. m. Prahy je bohatší o další krásný vzácný strom. Do projektu se jako 126. osobnost zapojila česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. V botanické zahradě vysadila severoamerickou dřevinu – jedli balzámovou (Abies balsamea), která připomíná její působení v USA a vztah k přírodě.

Co patří k důsledkům změny času na lidské zdraví komentuje prof. Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR, jelikož člověk vstává v době, kdy na to jeho vnitřní hodiny i jeho fyziologické procesy ještě nejsou připraveny.

Podle biochemičky a bývalé předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové ke zrušení Evropa dospěje. „Myslím, že u nás bychom si měli nechat standardní středoevropský, tedy zimní čas. Ten je pro naše tělo přirozenější. Slunce máme nad hlavou v poledne,“ vysvětlila v Epicentru Blesku.

Prof. Aleš Stuchlík, vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti v pořadu České televize Věda 24 vysvětluje, jak funguje lidská paměť. Videozáznam od 25 min.

Dopad na zdraví změny letního času na zimní komentuje profesorka Helena Illnerová z Fyziologického ústavu AV ČR, která varuje, že zejména přechod na letní čas lidem snižuje psychickou i fyzickou výkonnost. Zdroj: https://www.extra.cz/zpravy-menime-cas-ale-meni-se-i-nase-nalada-jste-pro-nebo-proti-hlasujte-42ce4

Rozhovor s prof. Helenou Illnerovou, která celý život zkoumá, jak rytmus světla a tmy řídí naše tělo i duši. Sama je důkazem, že věda se dá dělat s klidem, pokorou a vnitřní rovnováhou — i v době, která se nikdy nezastaví.

Prof. Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR a emeritní profesorka Fyziologického ústavu AV ČR popisuje, že tělo se neřídí ručičkami na hodinách, ale přirozeným světlem a tmou, a o tom, jaký důsledek má na člověka posun času z letního na zimní.

Reportáž o výzkumu významu epikardiálního tuku při srdečním selhání, který proběhl za využití vzorků tkání pacientů, kteří podstoupili na kardiochirurgické klinice pražského IKEMu operaci. Výsledky výzkumu projektu Cardia komentují ředitel FGÚ AV ČR Ondřej Kuda a přednosta diabetologického centra pražského IKEMu Martin Haluzík. Nahrávka od 6:28. Opakováno několikrát během dne.

Reportáž o výzkumu významu epikardiálního tuku při srdečním selhání, který proběhl za využití vzorků tkání pacientů, kteří podstoupili na kardiochirurgické klinice pražského IKEMu operaci. Výsledky výzkumu projektu Cardia komentují ředitel FGÚ AV ČR Ondřej Kuda a přednosta diabetologického centra pražského IKEMu Martin Haluzík. Nahrávka od 6:28. Opakováno několikrát během dne.

Polymery, keramika, kovy, biologické proteinové materiály – doc. Lucie Bačáková, vedoucí Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství, byla hostem s pořadu Sama doma.

Finanční nejistota a nízké ohodnocení brzdí vědu v Česku. Hlavně začínající vědci jsou placeni tak špatně, že buď odcházejí do zahraničí, nebo volí práci mimo vědu. Na složitou finanční situaci začínajících vědců upozorňují Top vědkyně Česka nominované časopisem Forbes, mezi něž byla jmenována i profesorka Alena Sumová, která vede Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV ČR.

Mozek je jako sval – pokud ho netrénujete, ochabne a přestane sloužit. Odpověď na otázku, jak zabránit jeho zlenivění a posílit odolnost vůči degenerativním chorobám, zní překvapivě jednoduše: Stačí ho každý den přimět, aby se alespoň trochu namáhal. Neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zdůrazňuje, že trénink mozku by měl pro všechny znamenat každodenní samozřejmost.

Komentář prof. Františka Vyskočila z Fyziologického ústavu AV ČR o nových metodách používaných k určení stáří starých dokumentů.

Prof. František Vyskočil z Faziologického ústavu vysvětluje, proč psi mohou představovat vhodný výzkumný model pro studium léčby různých typů rakoviny.

S prodlužujícími se nocemi a tmavými rány se mnoha spáčům nechce ráno vstávat do práce nebo do školy a několikrát odkládají buzení. Pomoci přitom může psychologická metoda odpočítávání. Nedávná studie vědců z Fyziologického ústavu AV ČR ukázala, že nepravidelný režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám.

Reportáž k TZ Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu: Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, včetně zhoršené regulace hladin glukózy a změn v metabolismu tuků. To jsou výsledky výzkumu vědců z Fyziologického ústavu AV ČR. Studie byla realizována v projektu CarDia, financovaném z programu EXCELES Evropské unie. Začátek v 5:42, opakováno několikrát během dne.

Reportáž k TZ Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu: Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, včetně zhoršené regulace hladin glukózy a změn v metabolismu tuků. To jsou výsledky výzkumu vědců z Fyziologického ústavu AV ČR. Studie byla realizována v projektu CarDia, financovaném z programu EXCELES Evropské unie. Začátek v 7:26:17, opakováno několikrát během dne.

Dr. Viktorie Vlachová z Oddělení buněčné neurofyziologie FGÚ AV ČR byla nominována na Cenu předsedy GA ČR v Lékařský a biologických vědách.

Nedostatek pohybu, spánku, smysluplných vztahů a navrch digitální závislosti. To vše podle neurovědce Aleše Stuchlíka z Oddělení neurofyziologie paměti ničí náš mozek a otevírá cestu k úzkostem, depresím či vyhoření.

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní publikovali studii, která přináší nové poznatky o rozdílném útlumu tvorby jednotlivých linií krevních buněk po narození.

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Oddělení biologie tukové tkáně z Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní publikovali studii, která přináší nové poznatky o rozdílném útlumu tvorby jednotlivých linií krevních buněk po narození. Nahrávka od 13:54:02. Opakováno několikrát během dne.

Už brzy budeme posouvat hodiny zpět, abychom se vrátili ke standardnímu, tedy takzvanému zimnímu času. Možné zdravotní problémy související s posunem času z letního na zimní komentuje prof. Alena Sumová z Oddělení biologických rytmů FGÚ AV ČR.

Víkendové dospávání není tak nevinné, jak se zdá. Podle vědců z Fyziologického ústavu AV ČR může časté narušování přirozeného rytmu vést k tzv. sociálnímu jet lagu. Zkoumají proto, zda lze tělu pomoct pravidelnou stravou, pohybem a pevným denním režimem.

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní publikovali studii, která přináší nové poznatky o rozdílném útlumu tvorby jednotlivých linií krevních buněk po narození.

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní publikovali studii, která přináší nové poznatky o rozdílném útlumu tvorby jednotlivých linií krevních buněk po narození.

Vědci z Oddělení biologických rytmů FGÚ AV ČR v experimentu vystavili dlouhodobě samice laboratorních potkanů stálému světlu, které se střídalo s krmením v nevhodnou denní dobu. Chronicky tak narušili schopnost jejich centrálních biologických hodin v mozku regulovat rytmy v těle. To vedlo k nepravidelnosti spánkového a reprodukčního cyklu a k narušení cirkadiánních hodin v různých tkáních v těle, včetně jater a slinivky.

Nová studie odhalila významné rozdíly mezi samci a samicemi v regulaci metabolismu tuků a cukrů prostřednictvím enzymu NOX4. Tým Michaely Tencerové z Oddělení molekulární fyziologie kosti FGÚ AV ČR ve spolupráci s laboratoří Siobhana Craige z americké Virginia Tech publikoval v prestižním časopise Redox Biology studii, která přináší nové poznatky o složité interakci mezi genetikou, pohlavím a obezogennim prostředím v regulaci metabolismu a odhaluje odlišnou roli enzymu NADPH oxidázy 4 (NOX4) v řízení metabolických procesů u samců a samic.

Za udržování optimální tělesné teploty zodpovídá hypotalamus v mozku, který pomocí nervových čidel vyhodnocuje, jestli je nám zima anebo teplo. Petr Zouhar a Kristína Bardová z Oddělení biologie tukové tkáně vysvětlují, co se děje v těle při vysokých teplotách. Nahrávka v 7:26:10. Opakováno několikrát během dne.

Mezi spánkovými vlivy hrají významnou roli i biologické hodiny, které mají své sídlo hluboko v mozku a řídí většinu tělesných funkcí, od spánku přes metabolismus až po imunitní odpovědi. Podle profesorky Aleny Sumové, vedoucí Oddělení biologických rytmů z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, bychom se s nimi neměli dostávat do konfliktu.

Dlouhé spaní o víkendu obvykle není zdravé a může mít negativní dopady na organismus. Alespoň to tvrdí vědci, kteří si na tzv. sociální jet lag posvítili. Dlouhý spánek o víkendu může podle nich narušit náš biologický rytmus a způsobit problémy s usínáním, ale i problémy zdravotní. Jednoduše řečeno, měli bychom i o víkendu spát stejně, jako v týdnu. Odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd jsou přesvědčení o tom, že biologické hodiny se s nepravidelným spánkem srovnávají jen těžko a tak hledají cesty, jak je zklidnit.

Odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR jsou potvrzují, že biologické hodiny se s nepravidelným spánkem srovnávají jen těžko, a tak hledají cesty, jak je zklidnit. Možností může být více, ať už je to jídlo, anebo fyzická aktivita, protože s tzv. sociálním jetlagem se potýkají nejenom lidé, co pracují na směny, ale právě i ti, co o víkendu si rádi pospí trošku déle, aby dohnali vstávání v týdnu. Reportáž z Oddělení biologických rytmů od 7:10:25.

Biologické hodiny v mozku nejsou řízeny jen světlem, ale i načasováním jídla. Ukázal to nový výzkum týmu z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jehož výsledky vyšly v prestižním časopise Cellular and Molecular Life Sciences. Klíčovou roli přitom hraje choroidní plexus – mozková struktura odpovědná za tvorbu mozkomíšního moku.

Možná byste také rádi dospali, ale třeba vás povinnosti volají. A tak třeba také díváte na celý svět. Dá se vůbec prospat? Probdělá noc? Právě to teď zkoumají odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Naše biologické hodiny se s nepravidelným spánkem srovnávají jen těžko a vědci hledají cesty, jak je zklidnit, jestli může pomoct třeba jídlo nebo fyzická aktivita. Reportáž z Oddělení biologických rytmů – T. Dočkal a K. Semenovych. Nahrávka od 6:12:12.

Do hlavy jsme si schopni nasoukat neuvěřitelné množství informací. Kapacita lidské paměti je obrovská, ale její využití závisí především na tom, jak dobře informace třídíme, ukládáme, jak rychle je umíme vyhledat a v jaké kondici je naše hlava. Mozek si neukládá věrné kopie toho, co se skutečně stalo, ale spíš jen určité výseče a související asociace. Proto lidská paměť funguje úplně jinak než paměť počítače. Proč nás paměť někdy klame a časem přebarvuje minulost? S neurovědcem prof. RNDr. ALEŠEM STUCHLÍKEM (51), Ph. D., DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR a Národního ústavu duševního zdraví jsme si povídali i o nových poznatcích, jež nám mohou pomoci udržet dobrou mysl až do vysokého věku.

Dá se dospat probdělá noc? Právě to teď zkoumají odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Naše biologické hodiny se s nepravidelným spánkem srovnávají jen těžko a vědci hledají cesty, jak je zklidnit, jestli může pomoct třeba jídlo. Nahrávka 6. 8. 2025 v 7:25:50. Opakováno během dne několikrát.