Média o nás

Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak naše paměť funguje? Proč si snáz vybavíme dávný trapas z dětství než před týdnem přečtenou knihu? A jak paměť „hacknout“ ve svůj prospěch?

Mechanismus regulace enzymu E3 ubikvitin ligasy Nedd4-2 poprvé podrobně popsal tým Veroniky Obšilové z Fyziologického ústavu AV ČR a Tomáše Obšila z katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

Mechanismus regulace enzymu E3 ubikvitin ligasy Nedd4-2 poprvé podrobně popsal tým Veroniky Obšilové z Fyziologického ústavu AV ČR a Tomáše Obšila z katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

Čeští vědci dokázali detailně popsat mechanismus fungování enzymu, který hraje klíčovou roli v regulaci hladiny sodíku v lidském těle. Správná funkce enzymu je přitom zásadní pro udržení krevního tlaku a rovnováhy tekutin v organismu. Výsledky studie zveřejněné ve vědeckém časopise Nature Communications přinášejí nový pohled na to, jak enzym reguluje sodíkové kanály v buněčných membránách. Může to pomoci v pochopení a léčbě například vysokého krevního tlaku. Informovala o tom dnes Akademie věd ČR (AV ČR).

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, včetně zhoršené regulace hladin glukózy a změn v metabolismu tuků. To jsou výsledky výzkumu vědců z Fyziologického ústavu AV ČR. Studie byla realizována v projektu CarDia, financovaném z programu EXCELES Evropské unie.

Hostem Konečně pátek byla Alena Sumová, která se věnuje výzkumu našich vnitřních biologických hodin a biorytmu. Jak moc ovlivňuje letní a zimní čas náš život? A letní čas opravdu tak špatný, jak se píše a proč si lidé na něj tolik stěžují? Co naše biologické hodiny potřebují a proč tak moc potřebuje ranní denní světlo? Co jsou vlastně biologické hodiny a jak s nimi pracujeme?

Vzpomínky vznikají stejně jako všechny paměťové stopy změnami toho, jak spolu nervové buňky komunikují na svých spojích neboli synapsích. Schopnosti měnit intenzitu těchto spojů se říká synaptická plasticita a právě ta nám umožňuje si pamatovat, učit se i zapomínat. Vzpomínky se s každým vybavením trochu mění, přepisují se. „Snadno tak vznikne vzpomínka falešná, kdy si živě vybavujeme události, které se nikdy nestaly, nebo zážitky jiných lidí jako své vlastní,“ říká neurovědec Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu AV ČR.

Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak naše paměť funguje? Proč si snáz vybavíme dávný trapas z dětství než před týdnem přečtenou knihu? A jak paměť „hacknout“ ve svůj prospěch? Vzpomínky se navíc s každým vybavením trochu mění, přepisují se. „Snadno tak vznikne vzpomínka falešná, kdy si živě vybavujeme události, které se nikdy nestaly, nebo zážitky jiných lidí jako své vlastní,“ říká neurovědec Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu AV ČR.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, že změny v mozku a v chování mohou nastávat mnohem dřív, než se projeví známé rozpoznávací poruchy. Více zde: https://www.casopisczechindustry.cz/products/naruseni-chovani-muze-predchazet-porucham-pameti-u-alzheimerovy-nemoci/

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků. Vyplývá to z nové studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který o tom informoval v tiskové zprávě.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1?, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1? je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, včetně zhoršené regulace hladin glukózy a změn v metabolismu tuků. To jsou výsledky výzkumu vědců z Fyziologického ústavu AV ČR. Studie byla realizována v projektu CarDia, financovaném z programu EXCELES Evropské unie.

Komentář Aleny Sumové (vysíláno v 8:50 hod.) k nové studii, která ukazuje, že nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků.

Nepravidelný a nepřirozený denní režim světla a stravování může způsobit závažné zdravotní problémy. Vyplývá to z aktuální studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Na rozdíl od současných léků ten nový chrání kosti. Čeští vědci už zkoumanou látku léčící cukrovku podrobují klinickým testům. „Zabraňuje usazování tuků v játrech a zlepšuje citlivost těla k inzulinu. To se týká diabetických, ale i obézních pacientů,“ vysvětluje hlavní autor studie Ondřej Kuda z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků. Vyplývá to z nové studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, včetně zhoršené regulace hladin glukózy a změn v metabolismu tuků. To jsou výsledky výzkumu vědců z Fyziologického ústavu AV ČR. Studie byla realizována v projektu CarDia, financovaném z programu EXCELES Evropské unie.

Věda o mozku nezahrnuje jen laboratoř a data. Může pro nás být mapou ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu. Profesor Aleš Stuchlík, přední český neurovědec a neurokouč, vysvětluje, jak posílit paměť, být mentálně fit i v sedmdesáti, a dokonce jak se stát lepším člověkem. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, co ho na neurotechnologiích děsí a proč se vyplatí psát si každý večer tři věci, za které jsme vděční.

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, včetně zhoršené regulace hladin glukózy a změn v metabolismu tuků. To jsou výsledky výzkumu vědců z Fyziologického ústavu AV ČR. Studie byla realizována v projektu CarDia, financovaném z programu EXCELES Evropské unie.

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků. Vyplývá to z nové studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který o tom informoval v tiskové zprávě.

Komentář Aleny Sumové k výsledkům nové studie v pořadu Studio 6 České televize. (vysíláno v 7,50 hod.)

Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků. Vyplývá to z nové studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který o tom informoval v tiskové zprávě.

Jen málokterá onemocnění přibývají takovou rychlostí jako cukrovka. Její výskyt dramaticky stoupá, pročež ji už občas začínáme brát jako něco běžného, co je všude kolem a co možná jednou potká i nás. Jenže zrovna v tomto případě není klid na místě.

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulínová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a Národního institutu CarDia zjistili, ze důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

Komentář Aleny Sumové k tématu střídání času.

V noci ze soboty na neděli 30. března se opět změní čas. Přestože se o zrušení střídání času mluví přes třicet let a EU to dokonce odhlasovala. Členské státy se však neshodly na tom, který by měl platit. Střídání letního a zimního času vadí dvěma třetinám Čechů a Češek. Většina se už ale neshodne na tom, který čas by bylo ideální zachovat celoročně.

Přechod na letní čas s sebou nese zdravotní rizika, mezi které patří především únava, podrážděnost a deprse. Naše tělo zkrátka nechce umělé změny a řídí se jen podle toho „správného“ času. Který to ale je? Podle fyzioložky Heleny Illnerová z Akademie věd je tím správným časem zimní, který máme nyní. Řekla to v rozhovoru ve Snídani s Novou.

Jak cirkadiánní procesy ovlivňují naše zdraví? Opravdu se lidé dělí na skřivany a sovy? A jaký je mechanismus seřizování časového systému v těle?

Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii publikovali v prestižním časopise Metabolism.

Experimentální látku MSDC-0602K z nové generace antidiabetických léčiv thiazolidinedionů (TZD) vyvinula společnost Metabolic Solutions Development Company ve Spojených státech amerických. Původně byla určena na léčbu diabetu 2. typu a ztučnělých jater. České vědce ale napadlo látku otestovat v trochu jiném kontextu. Podle hlavního autora uvedené studie Ondřeje Kudy z Fyziologického ústavu AV ČR k tomu došlo víceméně náhodou.

Diabetici se potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin. V budoucnu by jim mohla pomoci nová látka, která nejenže zlepšuje citlivost na inzulin, ale zároveň chrání kosti. Experimentální sloučeninu nazvanou MSDC-0602K testují vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Studii publikoval prestižní časopis Metabolism.

Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii publikovali v prestižním časopise Metabolism.

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Vědci objevili experimentální sloučeninu MSDC-0602K, která by mohla znamenat významný pokrok v léčbě cukrovky druhého typu. Tato látka nejen zlepšuje citlivost na inzulin, ale zároveň posiluje kosti a snižuje riziko jejich zlomenin – což je častý problém u pacientů trpících cukrovkou. Podle hlavního autora studie Ondřeje Kudy z Fyziologického ústavu Akademie věd byla látka původně vyvíjena pro léčbu ztučnělých jater.

Vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných léků. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra. Akademie věd ČR o tom informovala v tiskové zprávě. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Lucie Bačáková ve svém komentáři upozorňuje na rizika prsních implantátů.

Komentář Ondřeje Kudy (8,47 hod.) k nové experimentální sloučenině, která by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost.

V posledních 20 letech se v léčbě bolesti neobjevil žádný lék s novým mechanismem účinku. Přestože vědecký výzkum odhalil řadu látek, které ovlivňují vnímání bolesti, jejich analgetická účinnost nebyla prokázána v klinických studiích. Proto většina současných analgetik vychází ze starých principů, které byly pouze zdokonaleny. Vývoj nových léčiv je mimořádně obtížný, protože vnímání bolesti je komplexní biologický proces a klinické studie s pacienty jsou velmi náročné. ČTK to řekl expert z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) Jiří Paleček.

V komentáři zazní pozvánka na workshop „Rytmus života ve světle i ve tmě“ organizovaný Fyziologickým ústavem. (14 min. vysílání)

Rozhovor s Jiřím Palečkem ve Studiu 6 (8,20 hod.)

V posledních 20 letech se v léčbě bolesti neobjevil žádný lék s novým mechanismem účinku. Přestože vědecký výzkum odhalil řadu látek, které ovlivňují vnímání bolesti, jejich analgetická účinnost nebyla prokázána v klinických studiích. Proto většina současných analgetik vychází ze starých principů, které byly pouze zdokonaleny. Vývoj nových léčiv je mimořádně obtížný, protože vnímání bolesti je komplexní biologický proces a klinické studie s pacienty jsou velmi náročné. ČTK to řekl expert z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) Jiří Paleček.

Komentář Františka Vyskočila.

Osteoporóza – tichá zlodějka kostí – postihuje až deset procent populace. Jak jí předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vyplatí denně si vyšlápnout schody? V epizodě Podcastu Akademie věd se ptáme Michaely Tencerové z Fyziologického ústavu AV ČR, která se spolu se svým týmem věnuje výzkumu molekulární fyziologie kostí.

Kosti jsou aktivní tkání, která neslouží jen k mechanické opoře těla, ale např. také k produkci hormonů, a ovlivňují tak překvapivě mnoho orgánů. Vydejte se s námi do jejich nitra a nahlédněte do procesů, které zde probíhají. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se se svým týmem věnuje molekulární fyziologii kosti a jejich výzkum by mohl pomoci při snižování negativních dopadů léků proti obezitě a cukrovce.

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.