IPHYS in the news

Léky na cukrovku umějí pomoci i s onemocněními srdce a jater, zjistili vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Zkoumali, jak glifloziny, tedy antidiabetika, účinkují u potkanů s kombinovaným onemocněním jater a srdce.

Komentář Davida Levčíka z FGÚ k tématu umělé inteligence. Odborníci upozorňují, že současný rozvoj umělé inteligence nebude možné dlouho udržet. Je rychlá a výkonná, ale pro mnoho úkolů má příliš velkou spotřebu energie.

Glifloziny (inhibitory sodného glukózového kotransportéru-2; Inhibitory SGLT-2) jsou především antidiabetika, která snižují reabsorpci glukózy a sodíku v ledvinách. V poslední době se také zkoumají pro léčbu srdečního a renálního selhání, NAFLD nebo některých kardiovaskulárních onemocnění i u nediabetických pacientů.

Glifloziny jsou antidiabetika, jejichž příznivé účinky se projevují nejen při léčbě diabetiků. Tým z Fyziologického ústavu AV ČR se zaměřil na to, jak účinkují u potkanů v případě kombinovaného onemocnění jater a srdce. Výsledkem bylo kromě snížení přírůstku tělesné hmotnosti a účinnější reakce organismu na zvýšený příjem tuků také zlepšení řady metabolických parametrů a funkce srdce. Tým se chce dále zaměřit na studium rozdílů účinků těchto antidiabetik v závislosti na pohlaví a věku jedince.

Tým Ivany Vaněčkové z Fyziologického ústavu AV ČR [FGÚ AV ČR] se zaměřil na to, jak účinkují antidiabetika glifloziny u kombinovaného onemocnění jater a srdce. Pokusy vědci provedli na potkanech a přinesly docela slibné výsledky.

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Lucie Bačáková jako host v pořadu Sama doma. Doc. Bačáková hovoří o implantátech a nových trendech v oboru biomateriálů.

Podle vědců je tato změna času pro lidi snesitelnější, než ta opačná. Většinově se začneme budit do světla, takže alespoň vstávání by mohlo být příjemnější. Každopádně co se týče nějakých negativních dopadů, záleží to hlavně na životním stylu a denním režimu člověka. Podle biochemičky Heleny Illnerové z Akademie věd, to mají složitější lidé, kteří vstávají pravidelně ve stejném čase. Lidé, kteří nemají přísný režim, se se změnou vyrovnávají lépe.

Většina vědců se nyní přiklání navrácení k přírodnímu času, který se řídí východem a západem slunce a odpovídá fyziologickým potřebám lidí. Trvale letní čas je podle nich škodlivý pro náš biorytmus. „Naopak ponechání trvalého středoevropského by mělo pozitivní dopad na zdraví člověka,“ popsala Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR

Komentář Heleny Illnerové ke změně času.

Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumal protein, který při delším podávání snižuje tělesnou hmotnost u myší. Snaží se zjistit, proč stejné účinky nemá také u lidí. Jeho výzkum byl podpořen juniorským grantem Grantové agentury ČR (GA ČR).

Střídání časů je v Evropské unii nastaveno do roku 2026. Je možné, že někdy dojde k přehodnocení. Střídání je zátěží pro organismus. A to hlavně na jaře, kdy nastává letní čas. Magazín eXtra.cz cituje bývalou předsedkyni Akademie věd ČR Helenu Illnerovou, podle které přechod na letní čas s “chybějící hodinou” způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost.

Ve snaze oddálit stárnutí a udržet se v kondici držíme diety, sportujeme, ale zapomínáme na péči o řídící centrum našich životů – mozek. Jak jej posilovat a bránit se hloupnutí vysvětluje neurovědec Aleš Benjamin Stuchlík.

Po celém světě i v České republice přibývá žen, které si nechávají vyndávat silikonové prsní implantáty. U části žen se objevují určitě komplikace. Část odborníků nazývá tyto problémy nemocí prsních implantátů. V reportáží problematiku komentuje také Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu.

Tereza Przeczková, stážistka Otevřené vědy v FGÚ, si splnila obrovský sen. Podařilo se jí dostat na špičkovou univerzitu University – College London, kde bude studovat rakovinné buňky a pomáhat v zápase se zákeřnou nemocí. Tereza dál odhodlaně kráčí za svým cílem – být mezinárodně úspěšnou vědkyní.

Časopis Forbes ve své anketě: Top vědkyně Česka zařadil mezi čtyřiadvacet nejinspirativnějších vědkyň letošního roku Lucii Bačákovou z FGÚ.

Časopis Forbes ve své anketě: Top vědkyně Česka zařadil mezi čtyřiadvacet nejinspirativnějších vědkyň letošního roku Lucii Bačákovou z FGÚ.

Tereza Przeczková, vítězka 18. ročníku prestižní soutěže České hlavičky, svou stáž v rámci projektu Otevřená věda dělala ve Fyziologickém ústavu v laboratořích Oddělení membránového transportu pod vedením Olgy Zimmermannové.

Rozhovor s Lucií Bačákovou

Komentář Kamila Vlčka.

Komentář Tomáše Petráska.

Máte rádi chilli a pálivé jídlo? Čím to je, že někdy jsou míň pálivé, než slibuje výrobce na obalu? Rozhovor s Jiřím Palečkem v pořadu Věda Plus.

Lucie Bačáková jako host v pořadu Máte slovo. Hlavní téma: plastické operace a estetická chirurgie

Rozhovor s Lucií Bačákovou.

Rozhovor s Petrem Zouharem.

Rozhovor s Lucií Bačákovou.

Rozhovor s Lucií Bačákovou v pořadu Věda Plus. 

Rozhovor s Lucií Bačákovou.

Rozhovor s Lucií Bačákovou.

Pozvánka na Festival Týden mozku. V pořadu Věda24 vystupuje Jiří Paleček. (8,50 min vysílání)

Ve Studiu ČT24 přibližuje Jiří Paleček témata, která představuje letošní Týden mozku (42 min. vysílání).

Hovoří biolog a popularizátor vědy Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu.