IPHYS in the news

V noci ze soboty na neděli 30. března se opět změní čas. Přestože se o zrušení střídání času mluví přes třicet let a EU to dokonce odhlasovala. Členské státy se však neshodly na tom, který by měl platit. Střídání letního a zimního času vadí dvěma třetinám Čechů a Češek. Většina se už ale neshodne na tom, který čas by bylo ideální zachovat celoročně.

Přechod na letní čas s sebou nese zdravotní rizika, mezi které patří především únava, podrážděnost a deprse. Naše tělo zkrátka nechce umělé změny a řídí se jen podle toho „správného“ času. Který to ale je? Podle fyzioložky Heleny Illnerová z Akademie věd je tím správným časem zimní, který máme nyní. Řekla to v rozhovoru ve Snídani s Novou.

Jak cirkadiánní procesy ovlivňují naše zdraví? Opravdu se lidé dělí na skřivany a sovy? A jaký je mechanismus seřizování časového systému v těle?

Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii publikovali v prestižním časopise Metabolism.

Experimentální látku MSDC-0602K z nové generace antidiabetických léčiv thiazolidinedionů (TZD) vyvinula společnost Metabolic Solutions Development Company ve Spojených státech amerických. Původně byla určena na léčbu diabetu 2. typu a ztučnělých jater. České vědce ale napadlo látku otestovat v trochu jiném kontextu. Podle hlavního autora uvedené studie Ondřeje Kudy z Fyziologického ústavu AV ČR k tomu došlo víceméně náhodou.

Diabetici se potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin. V budoucnu by jim mohla pomoci nová látka, která nejenže zlepšuje citlivost na inzulin, ale zároveň chrání kosti. Experimentální sloučeninu nazvanou MSDC-0602K testují vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Studii publikoval prestižní časopis Metabolism.

Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii publikovali v prestižním časopise Metabolism.

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Vědci objevili experimentální sloučeninu MSDC-0602K, která by mohla znamenat významný pokrok v léčbě cukrovky druhého typu. Tato látka nejen zlepšuje citlivost na inzulin, ale zároveň posiluje kosti a snižuje riziko jejich zlomenin – což je častý problém u pacientů trpících cukrovkou. Podle hlavního autora studie Ondřeje Kudy z Fyziologického ústavu Akademie věd byla látka původně vyvíjena pro léčbu ztučnělých jater.

Vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných léků. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra. Akademie věd ČR o tom informovala v tiskové zprávě. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.

Lucie Bačáková ve svém komentáři upozorňuje na rizika prsních implantátů.

Komentář Ondřeje Kudy (8,47 hod.) k nové experimentální sloučenině, která by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost.

V posledních 20 letech se v léčbě bolesti neobjevil žádný lék s novým mechanismem účinku. Přestože vědecký výzkum odhalil řadu látek, které ovlivňují vnímání bolesti, jejich analgetická účinnost nebyla prokázána v klinických studiích. Proto většina současných analgetik vychází ze starých principů, které byly pouze zdokonaleny. Vývoj nových léčiv je mimořádně obtížný, protože vnímání bolesti je komplexní biologický proces a klinické studie s pacienty jsou velmi náročné. ČTK to řekl expert z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) Jiří Paleček.

V komentáři zazní pozvánka na workshop “Rytmus života ve světle i ve tmě” organizovaný Fyziologickým ústavem. (14 min. vysílání)

Rozhovor s Jiřím Palečkem ve Studiu 6 (8,20 hod.)

V posledních 20 letech se v léčbě bolesti neobjevil žádný lék s novým mechanismem účinku. Přestože vědecký výzkum odhalil řadu látek, které ovlivňují vnímání bolesti, jejich analgetická účinnost nebyla prokázána v klinických studiích. Proto většina současných analgetik vychází ze starých principů, které byly pouze zdokonaleny. Vývoj nových léčiv je mimořádně obtížný, protože vnímání bolesti je komplexní biologický proces a klinické studie s pacienty jsou velmi náročné. ČTK to řekl expert z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) Jiří Paleček.

Komentář Františka Vyskočila.

Osteoporóza – tichá zlodějka kostí – postihuje až deset procent populace. Jak jí předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vyplatí denně si vyšlápnout schody? V epizodě Podcastu Akademie věd se ptáme Michaely Tencerové z Fyziologického ústavu AV ČR, která se spolu se svým týmem věnuje výzkumu molekulární fyziologie kostí.

Kosti jsou aktivní tkání, která neslouží jen k mechanické opoře těla, ale např. také k produkci hormonů, a ovlivňují tak překvapivě mnoho orgánů. Vydejte se s námi do jejich nitra a nahlédněte do procesů, které zde probíhají. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se se svým týmem věnuje molekulární fyziologii kosti a jejich výzkum by mohl pomoci při snižování negativních dopadů léků proti obezitě a cukrovce.

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění. Informoval o tom Fyziologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě.

Rozhovor s Alenou Pecinovou (8,50 hod.), kde vysvětluje, co stojí za rozvojem rezistence k inzulinu.

Fyziologický ústav Akademie věd ČR si připravil workshop Rytmus života ve světle i ve tmě. Účastníci prozkoumají fascinující svět biologických hodin, které se synchronizují pomocí světla, ale přitom fungují i v naprosté tmě. Dozví se také, jak vlastně náš organismus pozná, že je ráno, večer nebo noc. Workshop nabídne i unikátní zážitek „Věda ve tmě!“, kdy si zájemci vybavení brýlemi nočního vidění vyzkouší, jakým výzvám čelí výzkumníci biologických hodin, které v každém z nás neustále tikají ve světle i ve tmě.

Látky na bázi hormonů, díky kterým se hubne, zřejmě dokážou léčit i Alzheimerovu chorobu, říkají v podcastu CHEmic Lenka Maletínská z ÚOCHB a Jaroslav Kuneš z Fyziologického ústavu AV ČR.

yziologický ústav Akademie věd ČR si připravil workshop Rytmus života ve světle i ve tmě. Účastníci prozkoumají fascinující svět biologických hodin, které se synchronizují pomocí světla, ale přitom fungují i v naprosté tmě. Dozví se také, jak vlastně náš organismus pozná, že je ráno, večer nebo noc. Workshop nabídne i unikátní zážitek „Věda ve tmě!“, kdy si zájemci vybavení brýlemi nočního vidění vyzkouší, jakým výzvám čelí výzkumníci biologických hodin, které v každém z nás neustále tikají ve světle i ve tmě.

Každoroční posunování času je pro mnohé lidi zaběhlou rutinou. Dnešní mobily už tuto funkci provedou bez problému za nás a vy se jen ráno probudíte s automaticky přesunutým časem. I v tomto roce nás to čeká. Dvakrát – ovšem možná naposledy. V posledních letech se totiž čím dál častěji diskutuje o tom, že by se mělo střídání času kompletně zrušit.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jejichž výzkum byl podpořen Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

Rozhovor s Petrou Alánovou v pořadu Ranní Plus (8,42 hod.)

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tedy buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu. Více zde: https://www.casopisczechindustry.cz/products/srdecnim-bunkam-nekdy-mene-kysliku-svedci-umi-si-pak-lepe-poradit-s-infarktem/

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1?, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1? je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu. Informoval o tom Fyziologický ústav Akademie věd ČR v tiskové zprávě.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1alfa, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1alfa je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem. O výzkumu na myších, které byly vystavené nedostatku kyslíku, informoval Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FÚ AV ČR). Infarkt každoročně postihne v Česku zhruba 15.000 lidí.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd. Beta buňky hrají zásadní roli v uvolňování inzulinu, hormonu, který pomáhá tělu udržovat metabolickou rovnováhu. Aby ale mohly správně plnit svou funkci, musejí se přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.

Zdravotní dopady střídání času komentují Helena Illnerová a Alena Sumová.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu. Informoval o tom Fyziologický ústav Akademie věd ČR v tiskové zprávě.

I po zhubnutí si tělo ponechává „památku“ na obezitu přímo v tukových buňkách, tvrdí nový výzkum, který podle jeho autorů může napovědět, proč je pro většinu lidí tak těžké udržet si po zhubnutí zdravou váhu.

Nové výsledky z Oddělení vývojové kardiologie Fyziologického ústavu AV ČR odhalují, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, buněčných továren na energii.

Glifloziny jsou antidiabetika, jejichž příznivé účinky se projevují nejen při léčbě diabetiků. Tým z Fyziologického ústavu AV ČR se zaměřil na to, jak účinkují u potkanů v případě kombinovaného onemocnění jater a srdce.