Média o nás

Od července 2024 se Fyziologický ústav AV ČR zapojuje do Operačního programu Spravedlivá transformace s možností vybudovat výzkumnou infrastrukturu a začít se samotným výzkumem Institutu lázeňství a balneologie v Karlových Varech (ILAB), říká v rozhovoru jeho ředitelka Alina Huseynli. Tříletý projekt Centrum lázeňského výzkumu má ambice změnit karlovarské lázeňství a následně i samotný region, který se potýká s následky ukončení těžby uhlí, a zahrnuje výzkum v oblasti lékařských věd, výzkum v oblasti enviromentálních věd a pak také v oblasti socioekonomických věd.

Cyklin‑dependentní proteinkináza 16 (CDK16) je enzym, který přenáší fosfátové skupiny na jiné proteiny a tím řídí jejich aktivitu. V lidských buňkách pomáhá řídit růst a přežívání buněk, zejména v mozku a ve varlatech, kde je klíčový pro správný vývoj spermií. Ukazuje se také, že CDK16 je často nadměrně aktivní v nádorových buňkách, kde podporuje jejich dělení, odolnost vůči zániku a šíření do dalších tkání. Nová studie publikovaná v časopise Nature Communications z Oddělení strukturní biologie signálních proteinů z FGÚ a z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Univerzity Karlovy v Praze odhalila na atomární úrovni regulační mechanismus aktivující CDK16. Detailní pochopení regulace CDK16 má značný biomedicínský význam například v onkologii pro vývoj nových protinádorových inhibitorů kináz.

Cirkadiánní rytmus je vlastní téměř všem živým organismům včetně lidí. Řídí jej vnitřní biologické hodiny, které zajišťují rytmický průběh řady tělesných funkcí a pomáhají synchronizovat naše tělesné pochody s cykly střídání světla a tmy. Moderní život však harmonické souhře našich vnitřních hodin s denní dobou příliš nepřeje. „Výsledkem chronického nesouladu pak může být vyšší náchylnost k metabolickým i duševním chorobám, dokonce i některým nádorovým onemocněním,“ varuje chronobioložka Alena Sumová. Časopis Vesmír 04/2026.

Lidský protein NHA2 přenášející sodné a lithné ionty výměnou za protony pomáhá udržovat buněčné pH, iontovou homeostázu i objem buněk. Jeho správná funkce je důležitá pro regulaci krevního tlaku, sekreci inzulinu a činnost ledvin či slinivky břišní. Tým Olgy Zimmermannové z Fyziologického ústavu AV ČR nově popsal, jak se NHA2 dostává na správné místo v buňce a jak lze jeho funkci cíleně tlumit malou molekulou phloretinu. Oba poznatky otevírají cestu k vývoji nových léčiv zaměřených na metabolické a kardiovaskulární choroby.

Posun času v noci na poslední březnovou neděli neznamená jen kosmetickou úpravu na hodinách, ale podle vědců má i vliv na zdraví člověka. Přechodem ze zimního na letní čas se totiž zkracuje doba spánku o hodinu. „Většině lidí v populaci chybí ranní synchronizační signál, to ranní světlo. Řada lidí tak vstává v době své subjektivní noci, s čímž jsou spojené akutní potíže související s nedostatkem spánku,“ upozornila Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

V časných fázích Alzheimerovy choroby (AD) se mění důležitý protein tau, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřní kostry neuronu. Se změnou ztrácí svou funkci a neuron umírá. Nový pohled na začátky nemoci, popsaný česko-francouzským vědeckým týmem, odhaluje molekulární důsledky změn proteinu tau, otevírá cesty k novým strategiím diagnostiky a léčby raných stadií Alzheimerovy choroby a dalších příbuzných nemocí. Z Fyziologického ústavu AV ČR se na výzkumu podílelo Oddělení molekulární neurobiologie Dr. Martina Balaštíka.

V časných fázích Alzheimerovy choroby se mění důležitý protein tau, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřní kostry neuronu. Se změnou ztrácí svou funkci a neuron umírá. Nový pohled na začátky nemoci, popsaný česko-francouzským vědeckým týmem, odhaluje molekulární důsledky změn proteinu tau, otevírá cesty k novým strategiím diagnostiky a léčby raných stadií Alzheimerovy choroby a dalších příbuzných nemocí.

Záda jsou evolučně i neurologicky ideálním místem pro škrábání – těžko si tam sami dosáhneme, proto jsme závislí na pomoci druhých, a mozek nás za tento kontakt odměňuje dávkou dopaminu a oxytocinu. Škrábání tak není jen úlevou od svědění, ale i způsobem, jak si navzájem projevujeme péči a utužujeme vztahy. Na otázku v Zeptej se vědce odpovídala Mgr. Barbora Valášková, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR a odbornou revizi poskytla Mgr. Tereza Dočkal z Fyziologického ústavu AV ČR.

Pozvání do Show Jana Krause přijal uznávaný neurobiolog Aleš Stuchlík Z Fyziologického ústavu AV ČR. Diváci se dočkají překvapivých zjištění o fungování lidského mozku.

Pozvání do oblíbeného televizního pořadu přijali legendární herec Pavel Zedníček, nastávající maminka Eliška Křenková a uznávaný neurobiolog Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu AV ČR, se kterým Jan Kraus rozebírá fungování dopaminu jako hlavního systému odměny, který se spouští už při samotném těšení se na příjemné zážitky.

Ve středu 18. 3. večer usedne na pověstnou červenou sedačku Jana Krause Aleš Stuchlík, přední český neurovědec z Fyziologického ústavu AV ČR.

Děti padají z postele během spánku častěji než dospělí v důsledku kombinace faktorů souvisejících s jejich vývojem, chováním a prostředím pro spánek. Pro Zeptej se vědce odpovídala Zuzana Mgr. Zuzana Šmotková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a odbornou revizi poskytla Mgr. Tereza Dočkal, Fyziologický ústav AV ČR.

Čas není jen na hodinkách, ale máme ho vepsaný v našich buňkách z hlavní hodiny řídící celý systém tikají právě v mozku. Řekla ve své přednášce na Týdnu mozku Mgr. Tereza Dočkal z Fyziologického ústavu AV ČR, která se zabývá tím, jak tikají naše vnitřní biologické hodiny.

Metformin je v současnosti základním perorálním lékem první volby pro léčbu diabetu 2. typu. Snižuje tvorbu glukózy v játrech, zlepšuje citlivost tkání k inzulinu a nevede k přibývání na váze ani k hypoglykemiím, což jej odlišuje od některých jiných antidiabetik. Navíc je u něj prokázaný dlouhodobý příznivý vliv na riziko kardiovaskulárních komplikací a úmrtnosti u pacientů s diabetem 2. typu. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR z Oddělení translačního metabolismu identifikovali novou skupinu krevních metabolitů, která může lékařům pomoci objektivně sledovat, zda pacienti s diabetem 2. typu opravdu užívají lék metformin tak, jak mají.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze zakončil rok 2025 s rekordními čísly. Lékaři transplantovali 592 orgánů, což je nejvíc v historii instituce. V prosinci 2025 završil činnost projekt CarDia, historicky největší tuzemský výzkumný projekt zaměřený na metabolická a kardiovaskulární onemocnění. Na jeho realizaci se podílelo pět institucí včetně IKEM, Fyziologického ústavu AV ČR, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Tištěný časopis Reportáže z průmyslu 01/2026.

Nedostatek pohybu, spánku, smysluplných vztahů a navrch digitální závislosti. To vše podle neurovědce Aleše Stuchlíka z Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR ničí náš mozek a otevírá cestu k úzkostem, depresím či vyhoření.

Telomery jsou „ochranné čepičky“ na konci DNA vlákna (chromozomu) v buňkách a chrání chromozom před poškozením. Za udržování jejich dostatečné délky odpovídá protein TERT, a tak delece genu Tert vede ke zkracování telomer. Tento proces je spojen se stárnutím a s věkem podmíněnými kardiovaskulárními onemocněními. Nová studie z Fyziologického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Hypertension ukázala, že ztráta genu Tert snižuje počet neuronů regulujících krevní tlak a narušuje přirozené kolísání krevního tlaku v pravidelném cirkadiánním rytmu u spontánně hypertenzních potkanů.

Zkušenosti, motivace i konkrétní přínosy zapojení do evropských partnerství přibližují vybraní hlavní řešitelé, jejichž návrhy projektů uspěly v evropské konkurenci, mezi nimi také prof. Ladislav Vyklický z Fyziologického ústavu AV ČR, hlavní řešitěl projektu Exploring Mechanisms and Therapies for GRIN Neurodevelopmental Disorders (GRIN‑TREAT).

Období těhotenství a kojení je kritickým „oknem“, kdy se nastavují budoucí sklony k obezitě a metabolickým chorobám. Mateřská strava a obezita zanechávají v mléce i v dětském metabolismu „otisky“, které mohou zvýšit riziko obezity. Část škod lze však zmírnit zdravějším jídelníčkem v období kojení. Dvě nové studie vědců z Univerzity Baleárských ostrovů a z Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu AV ČR ukazují, že o metabolismu dítěte se rozhoduje už v těhotenství a při kojení. Mateřské mléko je přitom klíčovým nositelem skrytých signálů.

Kachexie způsobuje nekontrolované hubnutí a ztrátu svalové tkáně při chronických nemocech a rakovině. Nová studie vypracovaná ve spolupráci Fyziologického ústavu Akademie věd ČR v Praze a výzkumného centra Helmholtz Munich přináší první důkaz o tom, kam směrovat nové terapeutické přístupy. Vědci odkryli konkrétní změny v metabolismu typické pro hubnutí související s rakovinou – řada orgánů reaguje na přítomnost nádoru stejným způsobem, což v konečném důsledku přispívá ke ztrátě svalové hmoty.

Kachexie způsobuje nekontrolované hubnutí a ztrátu svalové tkáně při chronických nemocech a rakovině. Nová studie vypracovaná ve spolupráci Fyziologického ústavu AV ČR v Praze a výzkumného centra Helmholtz Munich přináší první důkaz o tom, kam směrovat nové terapeutické přístupy. Vědci odkryli konkrétní změny v metabolismu typické pro hubnutí související s rakovinou – řada orgánů reaguje na přítomnost nádoru stejným způsobem, což v konečném důsledku přispívá ke ztrátě svalové hmoty.

Podle nové studie řada orgánů reaguje na nádor stejným způsobem, což vede v konečném důsledku ke ztrátě svalové hmoty.

Kachexie způsobuje nekontrolované hubnutí a ztrátu svalové tkáně při chronických nemocech a rakovině. Nová studie vypracovaná ve spolupráci Fyziologického ústavu Akademie věd ČR v Praze a výzkumného centra Helmholtz Munich přináší první důkaz o tom, kam směrovat nové terapeutické přístupy. Vědci odkryli konkrétní změny v metabolismu typické pro hubnutí související s rakovinou – řada orgánů reaguje na přítomnost nádoru stejným způsobem, což v konečném důsledku přispívá ke ztrátě svalové hmoty.

Vědci popsali změny metabolismu v souvislosti s hubnutím při rakovině. Podle nové studie řada orgánů reaguje na nádor stejným způsobem, což vede v konečném důsledku ke ztrátě svalové hmoty. Takzvaná kachexie, která způsobuje nekontrolované hubnutí a ztrátu svalů, postihuje 50 až 80 procent pacientů s rakovinou. Uvedl to dnes Fyziologický ústav Akademie věd ČR v tiskové zprávě.

Kachexie způsobuje nekontrolované hubnutí a ztrátu svalové tkáně při chronických nemocech a rakovině. Nová studie vypracovaná ve spolupráci Fyziologického ústavu Akademie věd ČR v Praze a výzkumného centra Helmholtz Munich přináší první důkaz o tom, kam směrovat nové terapeutické přístupy. Vědci odkryli konkrétní změny v metabolismu typické pro hubnutí související s rakovinou – řada orgánů reaguje na přítomnost nádoru stejným způsobem, což v konečném důsledku přispívá ke ztrátě svalové hmoty.

Změny metabolismu v souvislosti s hubnutím při rakovině odhalila nová studie, kterou komentuje ředitel Fyziologického ústavu AV ČR a korespondenční autor studie publikované v časopise Nature Metabolism. Podle této studie řada orgánů reaguje na nádor stejným způsobem, což vede v konečném důsledku ke ztrátě svalové hmoty. Takzvaná kachexie, která způsobuje nekontrolované hubnutí a ztrátu svalů, postihuje 50 až 80 procent pacientů s rakovinou. Nahrávka v 13:50. Opakováno několikrát během dne.

Mateřská strava a obezita zanechávají v mléce i v dětském metabolismu „otisky“, které mohou zvýšit riziko obezity. Část škod lze však zmírnit zdravějším jídelníčkem v období kojení. Výsledky nové studie komentuje ve Studiu 6 České televize Petr Zouhar z Oddělení biologie tukové tkáně. Čas reportáže 6:50.

Jednou z nejpozoruhodnějších bakterií obývajících lidská střeva je Limosilactobacillus reuteri, která produkuje antimikrobiální sloučeninu reuterinu. Prof. František Vyskočil z FGÚ AV ČR komentuje účinky této látky na živé organismy.

Aminokyselina glutamin může chránit kosti před poškozením, které přináší obezita, a zároveň zlepšovat celkový metabolický stav organismu. Nová studie Fyziologického ústavu AV ČR z Oddělení molekulární fyziologie kosti publikovaná v časopise Clinical Nutrition popisuje, jak přidání glutaminu do stravy obézních myší vedlo k lepší kvalitě kostí, nižšímu množství tuku v těle i kostní dřeni a k lepší regulaci cukru v krvi.

Už jste vzhůru? Nebo jste snad již celé hodiny v plném provozu? Ať už jste ranní skřivani, nebo noční sovy, Martin Sládek z Oddělení biologických rytmů vám dneska poví, kdy nejlépe ulehnout.

Zkouškové období na vysokých školách vrcholí a stovky tisíc studentů tráví dlouhé hodiny opakování učiva. Co může pomoct a jak se učit efektivně vysvětluje v pořadu Věda 24 prof. Aleš Stuchlík z Oddělení neurofyziologie paměti.

Tým Viktorie Vlachové z Oddělení buněčné neurofyziologie z Fyziologického ústavu AV ČR detailně popsal dva iontové kanály TRPV2 a TRPC5 jako dosud neznámé „senzory“ pro některé svíravé (adstringentní) látky z čaje, vína či sóji. TRPV2 a TRPC5 se neúčastní jen vnímání chuti – jsou přítomné i v epitelu, imunitních a nádorových buňkách, kde ovlivňují zánět, bariérovou funkci nebo přežívání buněk. Odhalení nových možností regulace aktivity těchto kanálů pomocí látek, které mají navíc antioxidační, protizánětlivé a protinádorové účinky, otevírá cestu k výzkumu a použití přírodních látek jako jemných „modulátorů“ senzorických neuronů, bolestivosti v ústní dutině i nádorového bujení.

Denzitometr, ale i mikro CT využívají vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd při dlouhodobém výzkumu kostí na myších s věkem tuku v kostech přibývá, což vede k vyššímu riziku osteoporózy. Obezita a cukrovka tento proces ještě urychlují. Výzkumníky proto zajímá, jestli se to dá ovlivnit pomocí nejmodernějších léků. Reportáž z Oddělení molekulární fyziologie kosti, čas v 6:26. Také v pořadu Věda Plus od 13:35.

Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.

Denzitometr, ale i mikro CT využívají vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd při dlouhodobém výzkumu kostí na myších s věkem tuku v kostech přibývá, což vede k vyššímu riziku osteoporózy. Obezita a cukrovka tento proces ještě urychlují. Výzkumníky proto zajímá, jestli se to dá ovlivnit pomocí nejmodernějších léků. Reportáž z Oddělení molekulární fyziologie kosti v pořadu Experiment na radiožurnálu v 9:00.

Rozhovor s experimentálním kardiologem Bohuslavem Ošťádalem z Oddělení vývojové kardiologie, který zasvětil celý profesní život zkoumání srdce. V posledních letech se soustředil na rozdíly mezi mužským a ženským srdcem. Co může člověk dělat, aby měl zdravé srdce? Jak se za 65 let změnil obor experimentální kardiologie?

Rozhovor s experimentálním kardiologem Bohuslavem Ošťádalem, který zasvětil celý profesní život zkoumání srdce. V posledních letech se soustředil na rozdíly mezi mužským a ženským srdcem. Co může člověk dělat, aby měl zdravé srdce? Může toho udělat moc. Moje rada bude vypadat všedně: prostě odmalička dodržujte zdravý způsob života. Vyvarujte se obezity, sedavého způsobu života, stresů, kouření a nadměrného množství alkoholu.

V pořadu experiment vysvětluje prof. Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd fenomén zvaný vzpomínkový optimismus nebo-li přebarvování paměti. Vychází z toho, že naše paměť není přesným otiskem reality. Lidi, jak si vzpomínky vybavují a znovu ukládají, tak si uloží už docela posunutou verzi toho, jak se to reálně stalo. Čas 9:10.

Podkožní tuk může být různě barevný, vysvětlují Kristina Bardová a Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR. Bílá tuková tkáň je určená jenom k uskladňování nějakých energetických zásob. Některá depa jsou však mnohem tmavší, tomu říkáme hnědá tuková tkáň, její účel je zahřívat tělo spalovat ty lipidy a produkovat energii, která pak vede k udržení stále tělesné teploty. V pořadu Rok ve vědě, čas 6:36.

Rozhovor s vědkyní Alenou Sumovou z Fyziologického ústavu, laureátkou cen Akademie věd ČR, která dlouhodobě zkoumá biologické rytmy a jejich význam pro zdraví člověka. Téma výzkumu zároveň popularizuje.

Podkožní tuk může být různě barevný, jak vysvětlují Kristina Bardová a Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR. Bílá tuková tkáň je určená jenom k uskladňování nějakých energetických zásob. Některá depa jsou však mnohem tmavší, tomu říkáme hnědá tuková tkáň, její účel je zahřívat tělo spalovat ty lipidy a produkovat energii, která pak vede k udržení stále tělesné teploty. V pořadu Rok ve vědě, čas 13:36. Opakováno několikrát během dne.

Historický pohled na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Skupina experimentální hepatologie dlouhodobě spolupracuje s pracovníky Fyziologického ústavu AV ČR v Praze, především více než třiceti s RNDr. Zdeňkem Drahotou, DrSc., který stále patří mezi přední evropské odborníky v oblasti bioenergetiky.

U lidí se srdečním selháním se tuková tkáň uložená přímo na povrchu srdce, tzv. epikardiální tuk, nechová jen jako pasivní zásobárna energie. Prochází zásadní metabolickou přestavbou, která jí umožňuje aktivně pomáhat selhávajícímu srdci. Nová studie, vzniklá ve spolupráci mezi Oddělením metabolismu bioaktivních lipidů Fyziologického ústavu AV ČR a vědci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny v rámci projektu CarDia , byla publikována v prestižním časopise Metabolism.

Reportáž o projektu Cardia. Zásadní finanční injekci přinesl projekt Cardia také Fyziologickému ústavu Akademie věd, založili tu novou laboratoř zaměřenou na kardiovaskulární výzkum a pořídili i unikátní sestavu pro metabolické a lipidomické analýzy biologických vzorků. Celkem se v Cardi spojili špičkoví vědci z pěti vědeckých institucí.

Mozek je jako sval – pokud ho netrénujete, ochabne a přestane sloužit. Odpověď na otázku, jak zabránit jeho zlenivění a posílit odolnost vůči degenerativním chorobám, zní překvapivě jednoduše: Stačí ho každý den přimět, aby se alespoň trochu namáhal. Neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zdůrazňuje, že trénink mozku by měl pro všechny znamenat každodenní samozřejmost.

Od tiskových zpráv přes popularizaci, sociální sítě a web až po krizovou komunikaci: požadavky na PR oddělení rostou, personální i finanční možnosti ale často ne. Článek mapuje, jaké role PR pracovníci na institucích přebírají a jak bez jasně stanovených strategických priorit nemohou odvádět dobrou práci. Nedostatečnou personální kapacitu a z ní vyplývající důsledky komentuje Olga Zimmermannová, zástupkyně ředitele pro komunikaci a vzdělávání ve Fyziologickém ústavu AV ČR.

Mezinárodní tým pod vedením Małgorzaty Świętek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR připravil nanovlákenné membrány pomocí elektrostatického zvlákňování poly(ε‑kaprolaktonu) (PCL) s magnetickými nanočásticemi (MNP) a s p polyfenolem, tj. s kyselinou tříslovou (taninem). Materiál je určen k vyplnění kostních defektů po chirurgickém odstranění nádoru, kde má současně podpořit regeneraci kosti a snížit riziko návratu osteosarkomu. Na výzkumu se významně podíleli také Antonín Brož, Marina Malič a Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR z Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství, kteří hodnotili reakci osteosarkomových buněk na nově vyvíjený materiál.

Představte si, že na stole vidíte několik předmětů a po chvíli máte sáhnout po jednom z nich, i když už nejsou vidět. Tento zdánlivě jednoduchý úkol vyžaduje komplikovanou spolupráci několika částí mozku. Nová studie vycházející ze spolupráce vědců Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR a 2. lékařské fakulty UK – Fakultní nemocnice Motol (centrum EpiReC) odhaluje, jak spolu tyto oblasti komunikují, když si pamatujeme, co jsme viděli a kde, a podle toho jednáme.

Nové vědecké objevy i rozsáhlé investice do přístrojového vybavení. To vše umožnila spolupráce mezi vědeckými institucemi pod hlavičkou Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění CarDia. Čas 5:30. Opakováno několikrát během dne.

Reportáž v pořadu Věda Plus (čas 13:46) o zásadních objevech a významu projektu Cardia, jež spojil špičkové vědce z pěti vědeckých institucí. Významnou finanční injekci přinesl projekt také Fyziologickému ústavu AV ČR. Opakováno několikrát během dne.