Média o nás

V pořadu experiment vysvětluje prof. Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd fenomén zvaný vzpomínkový optimismus nebo-li přebarvování paměti. Vychází z toho, že naše paměť není přesným otiskem reality. Lidi, jak si vzpomínky vybavují a znovu ukládají, tak si uloží už docela posunutou verzi toho, jak se to reálně stalo. Čas 9:10.

Podkožní tuk může být různě barevný, vysvětlují Kristina Bardová a Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR. Bílá tuková tkáň je určená jenom k uskladňování nějakých energetických zásob. Některá depa jsou však mnohem tmavší, tomu říkáme hnědá tuková tkáň, její účel je zahřívat tělo spalovat ty lipidy a produkovat energii, která pak vede k udržení stále tělesné teploty. V pořadu Rok ve vědě, čas 6:36.

Rozhovor s vědkyní Alenou Sumovou z Fyziologického ústavu, laureátkou cen Akademie věd ČR, která dlouhodobě zkoumá biologické rytmy a jejich význam pro zdraví člověka. Téma výzkumu zároveň popularizuje.

Podkožní tuk může být různě barevný, jak vysvětlují Kristina Bardová a Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR. Bílá tuková tkáň je určená jenom k uskladňování nějakých energetických zásob. Některá depa jsou však mnohem tmavší, tomu říkáme hnědá tuková tkáň, její účel je zahřívat tělo spalovat ty lipidy a produkovat energii, která pak vede k udržení stále tělesné teploty. V pořadu Rok ve vědě, čas 13:36. Opakováno několikrát během dne.

Historický pohled na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Skupina experimentální hepatologie dlouhodobě spolupracuje s pracovníky Fyziologického ústavu AV ČR v Praze, především více než třiceti s RNDr. Zdeňkem Drahotou, DrSc., který stále patří mezi přední evropské odborníky v oblasti bioenergetiky.

U lidí se srdečním selháním se tuková tkáň uložená přímo na povrchu srdce, tzv. epikardiální tuk, nechová jen jako pasivní zásobárna energie. Prochází zásadní metabolickou přestavbou, která jí umožňuje aktivně pomáhat selhávajícímu srdci. Nová studie, vzniklá ve spolupráci mezi Oddělením metabolismu bioaktivních lipidů Fyziologického ústavu AV ČR a vědci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny v rámci projektu CarDia , byla publikována v prestižním časopise Metabolism.

Reportáž o projektu Cardia. Zásadní finanční injekci přinesl projekt Cardia také Fyziologickému ústavu Akademie věd, založili tu novou laboratoř zaměřenou na kardiovaskulární výzkum a pořídili i unikátní sestavu pro metabolické a lipidomické analýzy biologických vzorků. Celkem se v Cardi spojili špičkoví vědci z pěti vědeckých institucí.

Mozek je jako sval – pokud ho netrénujete, ochabne a přestane sloužit. Odpověď na otázku, jak zabránit jeho zlenivění a posílit odolnost vůči degenerativním chorobám, zní překvapivě jednoduše: Stačí ho každý den přimět, aby se alespoň trochu namáhal. Neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zdůrazňuje, že trénink mozku by měl pro všechny znamenat každodenní samozřejmost.

Od tiskových zpráv přes popularizaci, sociální sítě a web až po krizovou komunikaci: požadavky na PR oddělení rostou, personální i finanční možnosti ale často ne. Článek mapuje, jaké role PR pracovníci na institucích přebírají a jak bez jasně stanovených strategických priorit nemohou odvádět dobrou práci. Nedostatečnou personální kapacitu a z ní vyplývající důsledky komentuje Olga Zimmermannová, zástupkyně ředitele pro komunikaci a vzdělávání ve Fyziologickém ústavu AV ČR.

Mezinárodní tým pod vedením Małgorzaty Świętek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR připravil nanovlákenné membrány pomocí elektrostatického zvlákňování poly(ε‑kaprolaktonu) (PCL) s magnetickými nanočásticemi (MNP) a s p polyfenolem, tj. s kyselinou tříslovou (taninem). Materiál je určen k vyplnění kostních defektů po chirurgickém odstranění nádoru, kde má současně podpořit regeneraci kosti a snížit riziko návratu osteosarkomu. Na výzkumu se významně podíleli také Antonín Brož, Marina Malič a Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR z Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství, kteří hodnotili reakci osteosarkomových buněk na nově vyvíjený materiál.

Představte si, že na stole vidíte několik předmětů a po chvíli máte sáhnout po jednom z nich, i když už nejsou vidět. Tento zdánlivě jednoduchý úkol vyžaduje komplikovanou spolupráci několika částí mozku. Nová studie vycházející ze spolupráce vědců Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR a 2. lékařské fakulty UK – Fakultní nemocnice Motol (centrum EpiReC) odhaluje, jak spolu tyto oblasti komunikují, když si pamatujeme, co jsme viděli a kde, a podle toho jednáme.

Nové vědecké objevy i rozsáhlé investice do přístrojového vybavení. To vše umožnila spolupráce mezi vědeckými institucemi pod hlavičkou Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění CarDia. Čas 5:30. Opakováno několikrát během dne.

Reportáž v pořadu Věda Plus (čas 13:46) o zásadních objevech a významu projektu Cardia, jež spojil špičkové vědce z pěti vědeckých institucí. Významnou finanční injekci přinesl projekt také Fyziologickému ústavu AV ČR. Opakováno několikrát během dne.

V součtu mají na svědomí víc úmrtí než nádory. Právě proto se výzkumy týkající se metabolických onemocnění staly cílem projektu Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění CarDia – historicky největšího tuzemského projektu svého typu, který spojil pět center vědecké, výzkumné a klinické excelence: IKEM, Fyziologický ústav a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu Karlovu. Výzkumníci přišli z celou řadou objevů, které pomohou v léčbě. Zjistili například, že tuková tkáň naléhající na srdce má pozitivní vliv na přežití pacientů při srdečním selhání. Vznikl také celorepublikový registr pacientů s diabetem prvního typu DiaPanther.

Miliarda korun z Evropské unie pomohla vědcům lépe poznat cukrovku a nemoci srdce a cév. V reakci na pandemii covidu-19 chtějí snížit počet pacientů s těmito chorobami, kteří špatně zvládají infekce. Na projektu Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) se podílel Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), univerzity z Prahy a Brna a ústavy Akademie věd ČR, včetně Fyziologického ústavu AV ČR. Výsledky projektu představili novinářům na tiskové konferenci.

Martin Balaštík zkoumá ve Fyziologickém ústavu Akademie věd vývoj mozku. Co vše na něj má vliv? Jaké změny vedou k autismu? Podaří se někdy přijít té nemoci na kloub? Odpovídá v rozhovoru pro magazín Víkend DNES.

Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.

Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.

Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.

Ceny Akademie věd ČR pro zkušené badatele, talenty a popularizátory převzalo jedenáct osobností, které dosáhly mimořádných výsledků. Předseda instituce Radomír Pánek jim ocenění předal 21. listopadu 2025 v pražské vile Lanna. Mezi oceněnými byla také prof. Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR.

Dlouhodobě zkoumá biologické rytmy a jejich význam pro zdraví člověka. Téma výzkumu zároveň popularizuje. Teď se stala vědkyně Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR laureátkou Ceny předsedy Akademie věd ČR za popularizaci. Rozhovor s Alenou Sumovou o jejím výzkumu v pořadu Věda Plus od 13:34. Opakováno vícekrát během dne.

Jde o rychlé řešení, jak v krátkém čase shodit kila. Jenže populární lék na cukrovku Ozempic, který se v hubnutí stal fenoménem, má svá rizika. Podle odborníků může být rychlý úbytek váhy nebezpečný i pro kosti. „Že se za pár měsíců dostanu do bikin a budu mít super tělo, neznamená, že to tělo v pořádku zvládne,“ upozorňuje v rozhovoru Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Projekt Otevřená věda Akademie věd ČR nabízí středoškolským studentům roční stáže na výzkumných pracovištích. Reportáž v pořadu Věda 24 v České televizi k nově vypsaným stážím z Ústavu Fyzikální chemie J. Heyrovského a z Fyziologického ústavu AV ČR – 17. min pořadu. Opakováno několikrát během dne.

Autismus je neurovývojová porucha a vývoj mozku je komplikovaný proces, který trvá od embryonálního stadia až do postnatálních let. Různé faktory – ať genetické, nebo z okolního prostředí – mohou jeho vývoj zásadně pozměnit. Rozhovor s Martinem Balaštíkem z Oddělení molekulární neurobiologie z Fyziologického ústavu AV ČR, který zkoumá vývoj mozku a vše, co na něj může mít vliv.

Ceny Akademie věd ČR pro zkušené badatele, talenty a popularizátory převzalo jedenáct osobností, které dosáhly mimořádných výsledků. Předseda instituce Radomír Pánek jim ocenění předal 21. listopadu 2025 v pražské vile Lanna. Mezi oceněnými byla také prof. Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR.

Renomovaní vědci i mladí badatelé převzali 16. listopadu 2025 na lužanském zámku u Přeštic medaile a ceny Josefa Hlávky. Slavnostní akt Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových připomněl v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii odkaz mecenáše a zakladatele předchůdkyně Akademie věd ČR, který svůj život spojil s podporou vzdělanosti, vědy i umění. Medaili Josefa Hlávky obdržel na návrh předsedy Akademie věd ČR Bohuslav Ošťádal z Fyziologického ústavu AV ČR. Pracovišti zasvětil jeden z čelných představitelů experimentální kardiologie profesní život, v letech 1990–1995 ho vedl jako ředitel.

Výsledky několikaměsíční práce představili na studentské konferenci Otevřené vědy v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve dnech 12. až 14. listopadu 2025. V závěru každého dne byly vyhlášeny nejlepší příspěvky z daných vědních oblastí. Co se týče druhé kategorie v oblasti živé přírody, tedy chemie a biochemie, třetí místo pak obsadili Tomáš Kysela a Petr Ondrašík za stáž Výlev inzulínu je klíčová funkce beta buněk slinivky břišní, kterou absolvovali u lektorky Lydie Plecité z Fyziologického ústavu AV ČR.

Projekt Otevřená věda Akademie věd ČR pro středoškolské studenty, co studentům přináší a jak probíhá komentuje Ing. Olga Zimmermannová, Ph.D. Pořad Věda Plus v čase 13:34. Opakováno vícekrát během dne.

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu AV ČR. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech. Reportáž Andrey Skalické z Fyziologického ústavu AV ČR s Dr. Petrou Alánovou z Oddělení vývojové kardiologie.

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech. Reportáž z Oddělení vývojové kardiologie.

V pořadu VědaPlus Petra Alánová z Oddělení vývojové kardiologie popisuje nejnovější poznatky o tom, jak protein Hif1alpha při hypoxii aktivuje proces, který se jmenuje mitofagie, při němž jsou ze srdečních buněk odstraňovány mitochondrie, které jsou nadbytečné nebo přímo nebezpečné buňka zůstala zdravá. Výzkum byl podpořen z Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Reportáž opakována několikrát během dne.

Průměrná délka života na Zemi zvýšila o šest let na 73,5 roku a stále se prodlužuje. Podle vědců prolomíme v roce 2030 hranici dožití 90 let a ani to nebude konečná. Někteří vizionáři dokonce tvrdí, že vstupujeme do éry lidské nesmrtelnosti. Prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu komentuje problematiku dlouhověkosti.

Důsledky změny času z letního na zimní. „Nemáme důkazy, že by posun o hodinu u zdravých lidí nějak ohrožoval jejich zdravotní stav. Existují však sledování, která dokazují, že po změně času je třeba zvýšená nehodovost nebo větší množství úrazů. Je to zřejmě tím, že se lidem zkrátí spánek o hodinu, a když je někdo nevyspalý, může to mít podobné důsledky,“ říká Alena Sumová, odbornice na biochronologii z Akademie věd.

Podle biochemičky a bývalé předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové ke zrušení Evropa časem dospěje. „Myslím, že bychom si měli nechat standardní středoevropský, tedy zimní. Ten je pro naše tělo přirozenější. Slunce máme nad hlavou v poledne a půlnoc je opravdu polovina tmavé periody dne,“ vysvětlila.

nikátní projekt Kořeny osobností a Stezka osobností v Botanické zahradě hl. m. Prahy je bohatší o další krásný vzácný strom. Do projektu se jako 126. osobnost zapojila česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. V botanické zahradě vysadila severoamerickou dřevinu – jedli balzámovou (Abies balsamea), která připomíná její působení v USA a vztah k přírodě.

Unikátní projekt Kořeny osobností a Stezka osobností v Botanické zahradě hl. m. Prahy je bohatší o další krásný vzácný strom. Do projektu se jako 126. osobnost zapojila česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. V botanické zahradě vysadila severoamerickou dřevinu – jedli balzámovou (Abies balsamea), která připomíná její působení v USA a vztah k přírodě.

Co patří k důsledkům změny času na lidské zdraví komentuje prof. Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR, jelikož člověk vstává v době, kdy na to jeho vnitřní hodiny i jeho fyziologické procesy ještě nejsou připraveny.

Podle biochemičky a bývalé předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové ke zrušení Evropa dospěje. „Myslím, že u nás bychom si měli nechat standardní středoevropský, tedy zimní čas. Ten je pro naše tělo přirozenější. Slunce máme nad hlavou v poledne,“ vysvětlila v Epicentru Blesku.

Prof. Aleš Stuchlík, vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti v pořadu České televize Věda 24 vysvětluje, jak funguje lidská paměť. Videozáznam od 25 min.

Dopad na zdraví změny letního času na zimní komentuje profesorka Helena Illnerová z Fyziologického ústavu AV ČR, která varuje, že zejména přechod na letní čas lidem snižuje psychickou i fyzickou výkonnost. Zdroj: https://www.extra.cz/zpravy-menime-cas-ale-meni-se-i-nase-nalada-jste-pro-nebo-proti-hlasujte-42ce4

Rozhovor s prof. Helenou Illnerovou, která celý život zkoumá, jak rytmus světla a tmy řídí naše tělo i duši. Sama je důkazem, že věda se dá dělat s klidem, pokorou a vnitřní rovnováhou — i v době, která se nikdy nezastaví.

Prof. Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR a emeritní profesorka Fyziologického ústavu AV ČR popisuje, že tělo se neřídí ručičkami na hodinách, ale přirozeným světlem a tmou, a o tom, jaký důsledek má na člověka posun času z letního na zimní.

Reportáž o výzkumu významu epikardiálního tuku při srdečním selhání, který proběhl za využití vzorků tkání pacientů, kteří podstoupili na kardiochirurgické klinice pražského IKEMu operaci. Výsledky výzkumu projektu Cardia komentují ředitel FGÚ AV ČR Ondřej Kuda a přednosta diabetologického centra pražského IKEMu Martin Haluzík. Nahrávka od 6:28. Opakováno několikrát během dne.

Reportáž o výzkumu významu epikardiálního tuku při srdečním selhání, který proběhl za využití vzorků tkání pacientů, kteří podstoupili na kardiochirurgické klinice pražského IKEMu operaci. Výsledky výzkumu projektu Cardia komentují ředitel FGÚ AV ČR Ondřej Kuda a přednosta diabetologického centra pražského IKEMu Martin Haluzík. Nahrávka od 6:28. Opakováno několikrát během dne.

Polymery, keramika, kovy, biologické proteinové materiály – doc. Lucie Bačáková, vedoucí Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství, byla hostem s pořadu Sama doma.

Finanční nejistota a nízké ohodnocení brzdí vědu v Česku. Hlavně začínající vědci jsou placeni tak špatně, že buď odcházejí do zahraničí, nebo volí práci mimo vědu. Na složitou finanční situaci začínajících vědců upozorňují Top vědkyně Česka nominované časopisem Forbes, mezi něž byla jmenována i profesorka Alena Sumová, která vede Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV ČR.

Mozek je jako sval – pokud ho netrénujete, ochabne a přestane sloužit. Odpověď na otázku, jak zabránit jeho zlenivění a posílit odolnost vůči degenerativním chorobám, zní překvapivě jednoduše: Stačí ho každý den přimět, aby se alespoň trochu namáhal. Neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zdůrazňuje, že trénink mozku by měl pro všechny znamenat každodenní samozřejmost.

Komentář prof. Františka Vyskočila z Fyziologického ústavu AV ČR o nových metodách používaných k určení stáří starých dokumentů.

Prof. František Vyskočil z Faziologického ústavu vysvětluje, proč psi mohou představovat vhodný výzkumný model pro studium léčby různých typů rakoviny.

S prodlužujícími se nocemi a tmavými rány se mnoha spáčům nechce ráno vstávat do práce nebo do školy a několikrát odkládají buzení. Pomoci přitom může psychologická metoda odpočítávání. Nedávná studie vědců z Fyziologického ústavu AV ČR ukázala, že nepravidelný režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám.