Vedení a struktura

Mezinárodní poradní sbor Fyziologického ústavu (MPS-FGÚ) je nezávislým orgánem složeným z pěti uznávaných vědeckých odborníků. Jeho hlavním úkolem je pomáhat vedení ústavu při vytváření výzkumné strategie, zlepšování mezinárodní spolupráce a prestiže a zapojování do velkých mezinárodních vědeckých projektů.

První jednání IAB-IPHYS se uskutečnilo dne 2. 11. 2020, při kterém proběhla volba předsedy na dvouleté funkční období. Další jednání MPS-FGÚ se konala ve dnech 13. a 14. 10. 2022 a 2. 6. 2023.

Prof. Adam Szewczyk
Chairperson

Vedoucí Laboratoře vnitrobuněčných iontových kanálů, předseda vědecké rady Nenckiho institutu, Nenckiho institut experimentální biologie, Polská akademie věd, Varšava, Polsko.

Adam Szewczyk, narozen v roce 1960 ve Vratislavi, Polsko. Je profesorem biochemie, předsedou vědecké rady v Nenckiho ústavu experimentální biologie v Polsku a od roku 2022 působí jako předseda Polské biochemické společnosti. Adam Szewczyk absolvoval chemická studia na Varšavské univerzitě a postdoktorandské stáže na Univerzitě v Bernu (Švýcarsko), Ústavu buněčné a molekulární farmakologie – Univerzita v Nice (Francie) a na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru, MD. Je vedoucím laboratoře vnitrobuněčných iontových kanálů v Nenckiho institutu. Výzkum Adama Szewczyka je zaměřen na roli iontových kanálů na funkci mitochondrií a farmakologii nitrobuněčných iontových kanálů a biofyzikální vlastnosti mitochondriálních draslíkových kanálů. Adam Szewczyk působil (10 let) jako ředitel Nencki Institute a (9 let) jako Federation of European Biochemical Societies – Congress Counsellor ve výkonném výboru FEBS. Publikoval více než 120 vědeckých článků v oblasti bioenergetiky, membránového transportu a farmakologie iontových kanálů.

Prof. Bryndis Birnir, PhD

Profesorka na katedře lékařské buněčné biologie, Univerzita v Uppsale, Švédsko

Bryndis Birnir, PhD, je profesorka fyziologie na univerzitě v Uppsale ve Švédsku. Doktorát z fyziologie získala v roce 1989 na Kalifornské univerzitě v USA, kde studovala na sodíku závislý ko-transport. Poté se stala postdoktorandkou a později vědeckou pracovnicí na John Curtin School of Medical Research v australské Canbeře, kde se začala zabývat receptory GABA a GABAA v neuronech. Bryndis vyrostla na Islandu a v roce 2000 se přestěhovala zpět na severní polokouli, na Lundskou univerzitu ve Švédsku, kde začala studovat metabolickou regulaci signalizace GABA. V roce 2008 se Bryndis stala profesorkou na univerzitě v Uppsale, kde její výzkumná skupina studuje roli GABA a GABA receptorů v pankreatických ostrůvcích, imunitních buňkách a neuronech a způsob, jakým je signalizace GABA v těchto tkáních regulována metabolickými hormony. Bryndis zastávala na Uppsalské univerzitě řadu důvěryhodných funkcí a působila např. jako generální tajemnice a pokladní Skandinávské fyziologické společnosti a jako pokladní Federace evropských fyziologických společností. V současné době je předsedkyní Švédského národního výboru pro farmakologii, fyziologii a neurovědy Švédské královské akademii věd.

Prof. Dr. Matthias Blüher

Ředitel Helmholtzova institutu pro výzkum metabolismu, obezity a cév, Lipsko, Německo

Matthias Blüher je profesorem klinické obezitologie a ředitelem Helmholtzova institutu pro výzkum metabolismu, obezity a cév v Helmholtzově centru v Mnichově a na univerzitě v Lipsku v Německu. Je přednášejícím Kolaborativního výzkumného centra „Mechanismy obezity“ na Lipské univerzitě v Německu. Výzkum Matthiase Blühera je zaměřen na roli funkce a distribuce tukové tkáně v inzulínové rezistenci, rozvoji obezity, diabetu 2. typu a dalších metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Matthiasova práce byla oceněna na národní i mezinárodní úrovni, neboť je držitelem Ceny za výzkum obezity udělované Německou obezitologickou společností v roce 2003, Ceny Ferdinanda Bertrama udělované Německou diabetologickou společností v roce 2008, Minkowského ceny Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) (2008) a Minkowské ceny EASD v roce 2015. Profesor Blüher absolvoval studium medicíny na univerzitě v Lipsku a postdoktorandské studium v Joslin Diabetes Centre (C. R. Kahn), Harvard Medical School, Boston, USA.

Prof. Dr. med. Pontus Persson

Ředitel Ústavu vegetativní fyziologie, šéfredaktor časopisu Acta Physiologica, Berlín, Německo

Persson, narozený v roce 1962 ve švédském Lundu, získal vzdělání v USA, Německu a Itálii. Po jmenování řádným profesorem fyziologie v roce 1994 na Charité-Universitätsmedizin Berlin v Německu se stal vedoucím Ústavu vegetativní fyziologie. Získal Ruprecht-Karlsovu cenu Univerzity v Heidelbergu (1990), cenu Německé výzkumné nadace (Deutsche Forschungsgemeinschaft: Gerhard-Hess-Förderprogramm) za výzkum (1991, 1 mil. DM), cenu Americké fyziologické společnosti pro mladé badatele (1998) a cenu Americké fyziologické společnosti Henry Pickering Bowditch Award (2002). V letech 2001-2007 působil Persson jako šéfredaktor časopisu American Journal of Physiology – Regulatory, Integrative and Comparative Physiology. Od roku 2011 je šéfredaktorem časopisu Acta Physiologica (Oxford). Od roku 2015 je členem Americké fyziologické společnosti. Publikoval více než 250 vědeckých článků z oblasti fyziologie ledvin a kardiovaskulárního systému. Jeho výzkum byl podpořen dvoucifernou částkou v milionech eur poskytnutou různými národními a mezinárodními agenturami.

Prof. Marianne Schultzberg, PhD

Profesorka klinické neurovědy, Karolinska Institutet, Švédsko

Marianne Schultzbergová je od roku 2005 profesorkou klinické neurovědy na Karolinském Institutu (KI) a od roku 2012 působila jako proděkanka pro doktorské vzdělávání na KI a v letech 2016-2018 jako děkanka pro doktorské vzdělávání. Doktorský titul získala v roce 1980, postdoktorské studium absolvovala v Anglii a působila jako hostující vědkyně v NIMH v USA. Její výzkum se týká role neurozánětu u neurodegenerativních poruch, jako je Alzheimerova choroba (AD), a kombinuje buněčné a zvířecí experimentální modely v translačním přístupu založeném na modelech in vivo a in vitro v úzké spolupráci s geriatrickou klinikou v Karolinské univerzitní nemocnici s cílem nalézt nové léčebné strategie. Řešení zánětu v mozku je jejím současným výzkumným zaměřením. Zánět je reakcí organismu na různé typy škodlivých podnětů a obvykle končí, když je podnět odstraněn a homeostáza tkáně je obnovena. Tento proces, rozlišení, zahrnuje vyčištění tkáňových zbytků, snížení regulace prozánětlivých faktorů a stimulaci regenerace tkáně.