Nové poznatky naznačují, že jak přirozená akumulace ketolátek během hladovění, tak jejich exogenní suplementace, zvyšují odolnost srdce vůči akutnímu ischemicko-reperfuznímu poškození. Přesné mechanismy tohoto ochranného účinku však dosud nejsou plně objasněny.
Náš výzkum se zaměřuje na klíčovou roli transkripčního faktoru HIF-1α ve zprostředkování kardioprotektivních účinků ketózy, navozené krátkodobým i dlouhodobým přerušovaným hladověním. Pomocí experimentálního modelu infarktu myokardu budeme zkoumat interakci mezi metabolismem ketolátek a zdravím srdce, přičemž se zaměříme na: i) pohlavní rozdíly v odpovědi na ketózu, ii) mitofagii a iii) epitranskriptomické (epigenetické RNA) modifikace, které mohou regulovat buněčnou adaptaci na metabolický stres.
Projekt je podporován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (grant Inter-COST LUC24089, 2024–2027; hlavní řešitel: prof. František Kolář).
