Cyanotické (hypoxemické) vrozené srdeční vady (VSV) tvoří zhruba čtvrtinu všech VSV a ukazují se jako negativní prognostický faktor pro dlouhodobou mortalitu a morbiditu. Existují důkazy o pohlavních rozdílech ve výskytu VSV při narození a také se zdá, že se v závislosti na pohlaví liší riziko závažných srdečních komplikací u dospělých pacientů s VSV. Porozumění etiologii VSV je zásadní pro vývoj nových léčebných strategií pro dětské i dospělé pacienty s VSV.
Etiologii VSV lze rozdělit na genetické a negenetické faktory. Mezi environmentální (negenetické) rizikové faktory patří diabetes, obezita a hypoxické stavy. Hypoxemie způsobená cyanotickou VSV je jedním z nejčastějších inzultů v raných fázích postnatálního vývoje. Studie na lidech i zvířatech poskytují jasné důkazy o souvislosti mezi nepříznivými fetálními a perinatálními podmínkami, jako je hypoxie, a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění v pozdějším věku.
Nejnovější poznatky zdůrazňují roli epitranskriptomických (RNA epigenetických) regulací ve vývoji srdce a srdečních onemocněních. Tyto modifikace mohou být ovlivněny dostupností kyslíku. Projekt se věnuje souvislosti mezi epitranskriptomickými regulacemi, perinatální hypoxií a HIF-1α, klíčovým faktorem hypoxické odpovědi, ve vzorcích VSV pacientů a vzorcích z experimentálního modelu, přičemž se zaměřuje také na pohlavní rozdíly.
Projekt je podporován Grantovou agenturou České republiky (projekt č. 24-10497S, 2024–2026; hlavní řešitelka: Markéta Hlaváčková, Ph.D., Fyziologický ústav AV ČR; ve spolupráci s prof. J. Janouškem, Dětské kardiocentrum 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, a G. Pavlínkovou, Ph.D., Biotechnologický ústav AV ČR).
