Média o nás

Osteoporóza – tichá zlodějka kostí – postihuje až deset procent populace. Jak jí předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vyplatí denně si vyšlápnout schody? V epizodě Podcastu Akademie věd se ptáme Michaely Tencerové z Fyziologického ústavu AV ČR, která se spolu se svým týmem věnuje výzkumu molekulární fyziologie kostí.

Kosti jsou aktivní tkání, která neslouží jen k mechanické opoře těla, ale např. také k produkci hormonů, a ovlivňují tak překvapivě mnoho orgánů. Vydejte se s námi do jejich nitra a nahlédněte do procesů, které zde probíhají. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se se svým týmem věnuje molekulární fyziologii kosti a jejich výzkum by mohl pomoci při snižování negativních dopadů léků proti obezitě a cukrovce.

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění. Informoval o tom Fyziologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě.

Rozhovor s Alenou Pecinovou (8,50 hod.), kde vysvětluje, co stojí za rozvojem rezistence k inzulinu.

Fyziologický ústav Akademie věd ČR si připravil workshop Rytmus života ve světle i ve tmě. Účastníci prozkoumají fascinující svět biologických hodin, které se synchronizují pomocí světla, ale přitom fungují i v naprosté tmě. Dozví se také, jak vlastně náš organismus pozná, že je ráno, večer nebo noc. Workshop nabídne i unikátní zážitek „Věda ve tmě!“, kdy si zájemci vybavení brýlemi nočního vidění vyzkouší, jakým výzvám čelí výzkumníci biologických hodin, které v každém z nás neustále tikají ve světle i ve tmě.

Látky na bázi hormonů, díky kterým se hubne, zřejmě dokážou léčit i Alzheimerovu chorobu, říkají v podcastu CHEmic Lenka Maletínská z ÚOCHB a Jaroslav Kuneš z Fyziologického ústavu AV ČR.

yziologický ústav Akademie věd ČR si připravil workshop Rytmus života ve světle i ve tmě. Účastníci prozkoumají fascinující svět biologických hodin, které se synchronizují pomocí světla, ale přitom fungují i v naprosté tmě. Dozví se také, jak vlastně náš organismus pozná, že je ráno, večer nebo noc. Workshop nabídne i unikátní zážitek „Věda ve tmě!“, kdy si zájemci vybavení brýlemi nočního vidění vyzkouší, jakým výzvám čelí výzkumníci biologických hodin, které v každém z nás neustále tikají ve světle i ve tmě.

Každoroční posunování času je pro mnohé lidi zaběhlou rutinou. Dnešní mobily už tuto funkci provedou bez problému za nás a vy se jen ráno probudíte s automaticky přesunutým časem. I v tomto roce nás to čeká. Dvakrát – ovšem možná naposledy. V posledních letech se totiž čím dál častěji diskutuje o tom, že by se mělo střídání času kompletně zrušit.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jejichž výzkum byl podpořen Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

Rozhovor s Petrou Alánovou v pořadu Ranní Plus (8,42 hod.)

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tedy buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu. Více zde: https://www.casopisczechindustry.cz/products/srdecnim-bunkam-nekdy-mene-kysliku-svedci-umi-si-pak-lepe-poradit-s-infarktem/

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1?, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1? je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu. Informoval o tom Fyziologický ústav Akademie věd ČR v tiskové zprávě.

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1alfa, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1alfa je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem. O výzkumu na myších, které byly vystavené nedostatku kyslíku, informoval Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FÚ AV ČR). Infarkt každoročně postihne v Česku zhruba 15.000 lidí.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd. Beta buňky hrají zásadní roli v uvolňování inzulinu, hormonu, který pomáhá tělu udržovat metabolickou rovnováhu. Aby ale mohly správně plnit svou funkci, musejí se přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.

Zdravotní dopady střídání času komentují Helena Illnerová a Alena Sumová.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu. Informoval o tom Fyziologický ústav Akademie věd ČR v tiskové zprávě.

I po zhubnutí si tělo ponechává „památku“ na obezitu přímo v tukových buňkách, tvrdí nový výzkum, který podle jeho autorů může napovědět, proč je pro většinu lidí tak těžké udržet si po zhubnutí zdravou váhu.

Nové výsledky z Oddělení vývojové kardiologie Fyziologického ústavu AV ČR odhalují, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, buněčných továren na energii.

Glifloziny jsou antidiabetika, jejichž příznivé účinky se projevují nejen při léčbě diabetiků. Tým z Fyziologického ústavu AV ČR se zaměřil na to, jak účinkují u potkanů v případě kombinovaného onemocnění jater a srdce.

Ivana Vaněčková vystoupila v páteční (22.11.) hlavní zpravodajské relaci České televize a vysvětlila nově získané poznatky o účinnosti léků na cukrovku. Glifloziny mají totiž pozitivní vliv nejen při léčbě diabetu, ale mají i řadu vedlejších příznivých účinků na onemocnění srdce, plic a jater. Se svým týmem z oddělení experimentální hypertenze se zaměřila na to, jak účinkují léky u potkanů v případě kombinovaného onemocnění jater a srdce.

Léky na cukrovku umějí pomoci i s onemocněními srdce a jater, zjistili vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Zkoumali, jak glifloziny, tedy antidiabetika, účinkují u potkanů s kombinovaným onemocněním jater a srdce.

Komentář Davida Levčíka z FGÚ k tématu umělé inteligence. Odborníci upozorňují, že současný rozvoj umělé inteligence nebude možné dlouho udržet. Je rychlá a výkonná, ale pro mnoho úkolů má příliš velkou spotřebu energie.

Glifloziny (inhibitory sodného glukózového kotransportéru-2; Inhibitory SGLT-2) jsou především antidiabetika, která snižují reabsorpci glukózy a sodíku v ledvinách. V poslední době se také zkoumají pro léčbu srdečního a renálního selhání, NAFLD nebo některých kardiovaskulárních onemocnění i u nediabetických pacientů.

Glifloziny jsou antidiabetika, jejichž příznivé účinky se projevují nejen při léčbě diabetiků. Tým z Fyziologického ústavu AV ČR se zaměřil na to, jak účinkují u potkanů v případě kombinovaného onemocnění jater a srdce. Výsledkem bylo kromě snížení přírůstku tělesné hmotnosti a účinnější reakce organismu na zvýšený příjem tuků také zlepšení řady metabolických parametrů a funkce srdce. Tým se chce dále zaměřit na studium rozdílů účinků těchto antidiabetik v závislosti na pohlaví a věku jedince.

Tým Ivany Vaněčkové z Fyziologického ústavu AV ČR [FGÚ AV ČR] se zaměřil na to, jak účinkují antidiabetika glifloziny u kombinovaného onemocnění jater a srdce. Pokusy vědci provedli na potkanech a přinesly docela slibné výsledky.

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Lucie Bačáková jako host v pořadu Sama doma. Doc. Bačáková hovoří o implantátech a nových trendech v oboru biomateriálů.

Podle vědců je tato změna času pro lidi snesitelnější, než ta opačná. Většinově se začneme budit do světla, takže alespoň vstávání by mohlo být příjemnější. Každopádně co se týče nějakých negativních dopadů, záleží to hlavně na životním stylu a denním režimu člověka. Podle biochemičky Heleny Illnerové z Akademie věd, to mají složitější lidé, kteří vstávají pravidelně ve stejném čase. Lidé, kteří nemají přísný režim, se se změnou vyrovnávají lépe.

Většina vědců se nyní přiklání navrácení k přírodnímu času, který se řídí východem a západem slunce a odpovídá fyziologickým potřebám lidí. Trvale letní čas je podle nich škodlivý pro náš biorytmus. „Naopak ponechání trvalého středoevropského by mělo pozitivní dopad na zdraví člověka,“ popsala Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR

Komentář Heleny Illnerové ke změně času.

Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumal protein, který při delším podávání snižuje tělesnou hmotnost u myší. Snaží se zjistit, proč stejné účinky nemá také u lidí. Jeho výzkum byl podpořen juniorským grantem Grantové agentury ČR (GA ČR).

Střídání časů je v Evropské unii nastaveno do roku 2026. Je možné, že někdy dojde k přehodnocení. Střídání je zátěží pro organismus. A to hlavně na jaře, kdy nastává letní čas. Magazín eXtra.cz cituje bývalou předsedkyni Akademie věd ČR Helenu Illnerovou, podle které přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost.

Ve snaze oddálit stárnutí a udržet se v kondici držíme diety, sportujeme, ale zapomínáme na péči o řídící centrum našich životů – mozek. Jak jej posilovat a bránit se hloupnutí vysvětluje neurovědec Aleš Benjamin Stuchlík.